Po třech letech poklesu cen investičního zlata se zdá, že trend se skutečně obrací. A důvody této změny? Centrální banky ve snaze rozhýbat ekonomiku pod eufemismy extenzivní měnové politiky či kvantitativního uvolňování tisknou stále víc peněz, aby docílily jejich zlevnění a chuť investovat.

Trh se však nevyvíjí podle jejich představ. Proto sahají k extrémním krokům, jakými jsou záporné úrokové sazby: Švédsko, Švýcarsko, Japonsko, Dánsko, země s negativním úrokem, podle Wall Street Journal už dosahují bezmála čtvrtiny celosvětového HDP.

Není divu, když peníze nic nevynášejí, že chuť investovat do zlata roste. „V případě zavedení negativních úroků i v retailu vzroste celkově zájem o ostatní aktiva. Zlato by se mohlo stát chytrou investicí, ovšem vzhledem k likviditě by nemělo mít významný podíl na celkovém majetku,“ uvedl pro jediný tuzemský informační portál o zlatě hlavní ekonom obchodníka s cennými papíry Colosseum František Bostl.

„Náš dlouhodobý scénář je takový, že cena zlata poroste. Ne však tak skokově jako před dosažením svého vrcholu v roce 2011. Počítáme se zvyšováním ceny zlata v průměru o několik jednotek procent ročně. Další růst cen zlata bude z největší části záležet na tom, jak dlouho bude vládnout nervozita na globálních trzích,“ citoval portál www.zlato.cz analytika finančních trhů Next Finance Jiří Cihlář.

Za dekádu před zmiňovaným rokem 2011 stoupla cena zlata o neuvěřitelných 645 %, poté až do loňského prosince zase klesala. „Cena zlata by v následujících letech mohla definitivně přerušit klesající trend započatý v létě 2011. Investoři v uplynulém období zredukovali objem fyzicky drženého zlata o výrazných 40 % a drahé kovy se ani zdaleka netěší takové oblibě jako v době, kdy poptávka vrcholila. Důležitou roli sehraje rovněž trend poklesu těžby a nabídky zlata na trhu v reakci na existenční problémy mnoha těžařských firem a omezení jejich investic,“ připomněl Patrik Hudec ze společnosti Generali Investments CEE.

„Jeden z důvodů pro současný cenový růst je pokles šancí na rychlý růst amerických úrokových sazeb. V delším období se dá ale očekávat uklidnění volatility na trzích, což přiživí ochotu centrálních bankéřů sazby zvyšovat a znevýhodní zlato oproti jiným investičním alternativám. Otázka je, kam se mezitím cena zlata podívá, než se vody na trzích uklidní a sazby začnou výrazněji růst,“ uvedl Filip Fyrbach z GE Capital.

Zatím však nic růstu sazeb nenasvědčuje. Jen letos v lednu neváhala ČNB virtuálně natisknout 58 miliard korun a nakoupit za ně eura jen aby znehodnotila měnu s odůvodněním, že k ekonomickému růstu je potřeba podpořit export. „Ekonomický růst a návrat inflace čekáme, což by cenu zlata mělo podpořit. Ale geopolitické zvraty mohou s tímto scénářem výrazně zahýbat,“ upozornil na volatilitu trhů hlavní analytik Raiffeisenbank Michal Brožka.

Ekonomický expert Komerční banky Viktor Zeisel sdělil portálu Zlato.cz jiný názor: „Pro nadcházející roky očekáváme pozvolný pokles ceny zlata. Situace by se mohla změnit v případě opravdu výrazného zpomalení světové ekonomiky nebo dokonce přímo recese, když by zlato sloužilo jako zajišťovací aktivum.“

„Téměř 40 % světových vládních dluhopisů má nyní záporný výnos. Je jasné, jaké to bude mít dopady například na výnosy penzijních fondů,“ varoval analytik společnosti Zlato David Marášek. Záporné výnosy hned sedmi penzijních fondů v Česku jeho slova potvrzují.

Ve světle negativních výnosů a úrokových sazeb se zlato, často démonizované jako neproduktivní aktivum s nulovým výnosem, začíná jevit jako zajímavá alternativa. „Je velmi pravděpodobné, že se v roce 2016 dočkáme rekordní ceny zlata v českých korunách a budeme následovat 35 měn světa, ve kterých je zlato na historických rekordech už nyní,“ zakončil Marášek.