Silnou reakci vyvolalo vyjádření šéfa Fedu Jeroma Powella, který prohlásil, že pravděpodobně započal proces dezinflace. Cena zlata vzrostla od pondělí o více než jedno procento na 1 960 dolarů (za troyskou unci, pozn. red.) a očekává se, že by letos mohla překonat i dvoutisícidolarovou hranici.
Agresivní měnovou politiku americké centrální banky, jejímž důsledkem byly vloni nejvyšší úrokové sazby za posledních patnáct let, vystřídal po prvním letošním zasedání relativně umírněný přístup. Úrokovou sazbu se Fed rozhodl zvýšit pouze o 0,25 procenta do pásma 4,5-4,75 procenta, tedy o stejnou hodnotu jako v březnu 2022 při prvním loňském zasedání.
Umírněnost je především reakcí na příznivá data prosincové inflace. Ta naplnila očekávání a meziročně vzrostla o 6,5 procenta, meziměsíčně pak o 0,1 procenta. Oproti červnu, kdy se inflace vyšplhala na 9,1 procenta a dosáhla tak nejvyšší hodnoty od listopadu 1981, jde o výrazný pokrok.
Skutečný cíl Fedu, tedy dostat inflaci na maximálně dvě procenta, je nicméně zatím stále v nedohlednu. Roli hrály při rozhodování americké centrální banky také například nižší ceny pohonných hmot.
Cena zlata reagovala nejen na samotné zvýšení úrokových sazeb, ale také na prohlášení šéfa Fedu Powella. Vyhráno podle něj sice ještě není, pravděpodobně ale již započal proces dezinflace. Cena zlata se v důsledku toho přehoupla přes 1 960 dolarů za unci, což představuje více než procentní nárůst. Ještě v pondělí se cena pohybovala okolo 1 919 dolarů za unci.
Letošní vyhlídky zatím napovídají, že cena zlata by měla výrazně vzrůst. Na dobré vlně se vezla již od začátku roku a za první tři lednové týdny zvýšila o více než sedm procent z původních 1 825 dolarů za unci. Dle předpokladů by se brzy měla dostat na hranici 2 000 dolarů za unci. V korunách cena zlata vzrostla od začátku ledna v důsledku silnější tuzemské měny pouze o tři procenta na 42 000 korun za unci.
Autor je analytik společnosti Zlaťáky.cz
(Redakčně upraveno)
Ilustrační foto: Depositphotos.com
