Zlato z největšího zlatého pokladu nalezeného v Evropě je v aukci

Zájemci o numismatiku mají dnes možnost zúčastnit se dlouho očekávané akce, jejímž lákadlem je zlato z keltského pokladu z Podmokel. Jde o největší zlatý poklad, který se kdy v Evropě našel. Byl objeven přesně před 250 lety, vážil padesát kilogramů a obsahoval sedm až deset tisíc mincí.
Zlato z keltského pokladu z Podmokel je největším zlatým pokladem, který se kdy v Evropě našel. Ilustrační foto: Pixabay.com

Všeobecně se předpokládá, že hitem dražby bude dukát křivoklátského knížete Karla Egona Fürstenberka, ražen v roce 1772 v Praze, jehož vyvolávací cena činí čtvrt milionu korun. Aukce, jejíž celková hodnota se odhaduje na 65 milionů korun, proběhne jako sálová, prostřednictvím internetu a po telefonu a bude obsahovat 576 položek. Kromě mincí budou v nabídce i medaile, vyznamenání a bankovky. Akci pořádá největší aukční dům s numismatikou Macho & Chlapovič.

Největší a nejslavnější poklad zlatých keltských mincí byl nalezen u obce Podmokly.

„První mince zde byly objeveny v roce 1771. Nálezcem měl být údajně nádeník Janota, který našel v údolí zlatá lesklá kolečka a vzal je dětem domů na hraní v domnění, že jde o mosazné knoflíky,“ připomíná historii zlatých mincí Jiří Militký z numismatického oddělení Národního muzea v Praze.

„Když židovský podomní obchodník zjistil, že jde o zlato, zpráva se rozšířila a vesničané začali cíleně prohledávat místo nálezu. O nálezu se ale dozvěděli na správě panství, a majitel Karel Egon z Fürstenberku chtěl zlatý poklad pro sebe. Najal si dráby a oni z místních mince doslova vytloukli,“ dodává Militký.

To, že šlo o keltské mince, v té době nebylo podstatné – a ani to nikdo netušil, ale důležité bylo, že šlo o mince z ryzího zlata. Způsoby, jakými byly mince vymáhány od nálezců, byly často velmi kruté, ovšem bylo dosaženo toho, že na křivoklátském panství v rukou Karla Egona z Fürstenberku byla shromážděna část pokladu.

Karel Egon, velmi vzdělaný, podporoval vědu a umění a dodnes je zachována jeho knihovna, která obsahuje víc než dvacet tisíc svazků. Objev vnímal on i aristokratické kruhy jako šťastné znamení.

PSALI JSME:
Tuzemský trh se vzácnými historickými mincemi překročil hranici půl miliardy korun

Získané mince byly na Křivoklátu uloženy, roztříděny a spočítány. Karel Egon na mince nazíral jako na zlato, čímž celý poklad stihla rychlá zkáza. Mince byly prodány pražské mincovně a kov byl využit na ražbu dukátů s rokem 1771 panovnice Marie Terezie.

Poklad měl prý vážit až padesát kilogramů a počet roztavených mincí byl sedm až deset tisíc. Malá část mincí se fyzicky dochovala, přičemž jde o několik desítek kusů rozptýlených do několika evropských sbírek. Největší je v Mincovním kabinetu ve Vídni a pražském Národním muzeu.

„Příběh podmokelského pokladu je smutný, ale zároveň strhující svojí dynamikou i výjimečným obsahem. Jde o jednu z velmi významných kapitol počátku středoevropské numismatiky a archeologie,“ dodává Jiří Militký.

PSALI JSME:
Vzácné mince dnes vynáší investorům více, než akciové indexy

Zavřít reklamu ×

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Lidé a společnost

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Jaká je budoucnost výškových dřevostaveb v Česku?

Analýza
V České republice stále platí zastaralá norma omezující výšku dřevostaveb na devět, respektive dvanáct metrů. Legislativa by se však měla brzy změnit. S ohledem na nespornou ekonomickou výnosnost projektů chtějí developeři stavět minimálně osmipatrové stavby (22,5 m), s výhledem do budoucna až osmdesátimetrové projekty, a to tzv. inženýrským způsobem.