Zlatý index: S českým zlatým pokladem to jde rok od roku z kopce

Česká republika už má jen necelou devítinu ze 70 tun zlata, které získala po zániku federace v lednu 1993. Vyplývá to ze Zlatého indexu, který vytvořila akciová společnost Zlato, přední prodejce investičního zlata na tuzemském trhu. Podle analytiků firmy hodnota Zlatého indexu od vzniku ČR klesla letos v dubnu na 11,2 % původního stavu.
K 31. lednu 2012 měla ČNB v devizových rezervách 0,4 milionu troyských uncí zlata, tedy 14,4 tuny. Stav k poslednímu dubnovému dni letošního roku byl 0,252 mil. tr. oz., tedy 7,8 tuny zlata. Zdroj: ČNB/Zlato a.s.

Tuzemská centrální banka měla ke vzniku České republiky před sedmadvaceti lety v držení na sedmdesát tun zlata v devizových rezervách, které nově vzniklému státu připadly na základě rozdělení federace. „Byly to více než dva a čtvrt miliony troyských uncí zlata,“ říká Marášek. Na konci loňského roku ale bylo v zásobách ČNB už jen něco málo přes čtvrt milionu uncí (257 000 tr. oz.), jak vyplývá z údajů centrální banky.

Aktuální stav českého „zlatého pokladu“, jenž je vlastnictvím ČNB, je nyní jen necelou devítinou původního stavu z roku 1993.

„Podle oficiálních údajů centrální banky činil objem zlata ke konci letošního dubna, včetně zlatých depozit a případně zlata z tzv. swapových operací, 0,252 milionu troyských uncí v hodnotě 404 miliony amerických dolarů,“ vysvětluje David Marášek.

Letos už ubylo 5000 uncí

Za letošní únor a březen (respektive v porovnání s koncem roku 2019) ubylo z devizových rezerv pět tisíc troyských uncí zlata, tedy v přepočtu 155,5 kilogramů. Cena zlata v trezorech ČNB vyjádřená v amerických dolarech se ale paradoxně zvýšila, přestože ho ubylo, a to z 390,8 milionu dolarů na 404 mil. USD. Celková výše devizových rezerv tuzemské centrální banky ke konci letošního dubna přitom dosahovala 145 702,62 milionu dolarů.

Podle údajů organizace World Gold Council (WGC) jsou v první stovce zemí, jejichž zlaté poklady sleduje, jen dva státy, u nichž zlato představuje méně než jedno procento celkových devizových rezerv. Je to Hong Kong s 2,1 tuny zlata a 0 % a Česká republika se 7,8 tunami zlata a 0,3 procenta na 78. příčce žebříčku WGC.

„Když by Česko od rozpadu federace neprodalo ani gram zlata, dnes by v žebříčku bylo na 43. pozici před Brazílií (67,4 tuny zlata) a Dánskem (66,5 tuny zlata). A pokud by se ČNB po prodeji 56 tun zlata za guvernéra Tošovského v letech 1997 a 1998 dál vzácného kovu ve svých rezervách nezbavovala, mohla si ve světové statistice udržet 70. místo,“ spekuluje Marášek a doplňuje, že dnes jsou na této pozici se zhruba 14 tunami zlata Bangladéš, Kypr a Kolumbie.

PSALI JSME:
Rusko masivně nakupuje zlato

ČNB jde proti proudu

„Za poslední dva roky jsme se v první stovce států v žebříčku Světové rady pro zlato dál výrazně propadli. A pokud jde o poměr zlata v centrální bance k celkové výši devizových rezerv, aktuálně jsme podle dubnové statistiky WGC s třemi desetinami procenta na posledním počitatelném místě,“ upozorňuje ředitel společnosti Zlato.

Podle ekonomického publicisty a předního autora na portálu Zlato.cz Rudolfa Marka, jde ČNB proti proudu: „Zatímco Slovensko od rozdělení federace zlato z devizových rezerv v podstatě neprodávalo a přišlo o část zlatého pokladu jen kvůli přijetí eura a souvisejícím transferem části svých devizových rezerv do Evropské centrální banky (ECB), Maďarsko v letech 2018 a 2019 nakoupilo 31,5 tuny zlata. Polská centrální banka pak za poslední dva roky do svých devizových rezerv pořídila dokonce 125,7 tuny zlata.“

PSALI JSME:
Zlato.cz: Maďarsko v říjnu desetinásobně zvýšilo svůj zlatý poklad

Sousední státy zlato neprodávají nebo nakupují

„Slovenské 31,7 tuny zlata představují skoro 22 % devizových rezerv, polských 228,6 tun zlata více než devět procent a nově pořízené 31,5 tuny zlata Maďarskou centrální bankou vytvářejí šest procent celkových devizových rezerv,“ doplňuje ředitel společnosti Zlato David Marášek.

Zatímco Česko se za posledních pět let zbavilo více než tří tun zlata a nekoupilo ani unci, sousední Rakousko má v sejfech centrální banky uloženo 280 tun zlata, které tvoří 55 % devizových rezerv. Ještě lépe je na tom Německo, které má v zásobách 3 366,5 tuny zlata, což jsou 74 procenta celkových devizových rezerv.

Německo je ve světovém žebříčku WGC, pokud jde o množství zlata drženého centrálními bankami, hned na druhém místě po Spojených státech. Ty mají uskladněno 8 133,5 tuny zlata, které tvoří přes 78 procent devizových rezerv.

PSALI JSME:
Zlato v korunách opět zdražilo nejvýše v historii. Nahrávat mu bude i doba po pandemii

×

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Finance

Inflace se opět vymkla kontrole

Kdo si myslel, že důsledky pandemie koronaviru nasměrují Českou republiku k deflaci, hluboce se spletl. V meziročním srovnání se zvýšily ceny potravin, stravovacích služeb, nájmů, elektřiny a celé řady dalších …

Nejčtenější

Nechcete už pracovat? Začněte počítat…

Už se vám nechce pracovat, protože jste se podle vašeho mínění už napracovali dost? Pak je ta správná chvíle spočítat si, zda máte nárok na starobní důchod, případně předdůchod či předčasný důchod. Pokud ještě ne, …
Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Chorvatská dovolená: K Jadranu letos nepřijede ani polovina Čechů

Rozhovor
Pokud někdo bude chtít letošní letní dovolenou i přes koronavirová omezení strávit u moře, mezi nejdostupnější cílové země patří Chorvatsko. Stačí nasednout do auta a už zhruba za devět hodin můžete být u Jadranu. Na přelomu června a července jsme to zkusili. V Umagu a okolí jsme strávili týden. Přinášíme vám praktické informace z cesty a chorvatského pobřeží.
Rolovat nahoru