Žloutenku si nosí v těle až 50 tisíc Čechů. Nevědí o tom

Hepatitida typu C je sice spojována především s uživateli drog a s promiskuitním chováním, podle expertních odhadů jsou ale touto chorobou infikovány desítky tisíc Čechů z běžné nerizikové populace. Nakazili se transfúzí krve před více než 30 lety. Finanční a ekonomické informace (faei.cz) na to upozornila Česká hepatologická společnost.
Při krevních transfuzích před více než 30 lety se mohly žloutenkou C nakazit desítky tisíc Čechů. Ilustrační foto: Pixabay.com
Při krevních transfuzích před více než 30 lety se mohly žloutenkou C nakazit desítky tisíc Čechů. Ilustrační foto: Pixabay.com

Paní Táňa a pan Petr zažili šok. Při absolvování předoperačního vyšetření se zjistilo, že jsou nakaženi žloutenkou typu C. Přitom oba padesátníci žijí spořádaný život. Možná nákaza? Transfúzí krve podanou během zákroku před více než 30 lety, kdy nemoc nebyla ještě známá.

Podobně, jako Táňa a Petr, je na tom podle expertních odhadů až 50 tisíc osob z běžné populace, která neužívá drogy a nežije promiskuitně. Většina z nich ale o své vážné nemoci vůbec netuší. Pokud se ovšem neodhalí včas, může těžce poškodit játra.

Infikován před 50 lety

To se nakonec nestalo panu Petrovi, který může hovořit o štěstí v neštěstí, i když si žloutenku nosil v těle více než padesát let. Brzy po narození na přelomu 60. a 70. let musel na operaci, při níž mu lékaři odstranili srůsty na vývodných cestách močových a střevě. Zákroků nakonec absolvoval několik.

Každá z operací byla spojena s transfuzí krve, a pravděpodobně se tak do jeho těla dostal virus hepatitidy C. Lékaři jeho přítomnost ale objevili až o desítky let později v rámci předoperačního vyšetření kvůli jinému zákroku. Přestože do té doby pan Petr neměl kvůli hepatitidě C žádné komplikace, jeho játra byla ve velmi špatném stavu.

Diagnóza žloutenka C, infekce jater, překvapila nejen pana Petra, ale také všechny přítomné lékaře. Zvláště, když pan Petr vedl několik desítek let spořádaný život s manželkou a dvěma dětmi. „Když jsem se narodil, měl jsem srůsty na vývodných cestách močových a střevě, které bylo třeba odstranit,“ vzpomíná pan Petr, jehož celou identitu faei.cz zná.

„Jenže operace se příliš nepovedla, dokonce mi hrozila otrava krve,“ pokračuje a dodává: „Abych mohl žít normální život, do šesti až sedmi let jsem musel absolvovat ještě dalších šest zákroků. A právě při některém z nich jsem se asi nakazil z transfúze žloutenkou C, která v té době ještě nebyla známá, a proto se na ni netestovalo.“

Překvapení před operací

Céčková hepatitida byla objevena až na konci osmdesátých let 20. století. V letech 2018 až 2019 se Petrovi dříve operované orgány zanítily, jedna céva se dokonce stávala neprůchodnou. Proto musel na nový chirurgický zákrok.

„V rámci předoperačního vyšetření mi dělali také test přímo na žloutenku C. Jakmile se ukázalo, že jsem nakažený, lékaři byli z toho docela v šoku, protože to nečekali. Operatéři zvýšili obezřetnost, protože si uvědomovali rizika spojená s přenosem. A já jsem si uvědomil, že jsem žil dlouhá léta s vážným onemocněním, aniž bych měl jakékoliv příznaky,“ říká Petr.

Pacient následně vstoupil do péče specializovaného centra Institutu klinické a experimentální medicíny IKEM, kde pod vedením Jana Šperla podstoupil sérii dalších vyšetření. Díky moderním antivirotikům, která byla vysoce cílená a efektivní, se podařilo nemoc zvládnout. Léčba trvala sice jen dva měsíce, ale pak ještě půl roku čekal, zda se virus v krvi neobjeví znovu. Léčba ale byl nakonec úspěšná.

„Petrův příběh je sice jedinečný a vzácný, ale může pomoci s osvětou onemocnění žloutenky C. Je totiž velmi pravděpodobné, že se v naší populaci nachází další lidé, kteří jsou hepatitidou C nakaženi, ale stejně jako pan Petr o tom nemají tušení. Choroba se totiž několik desítek let nemusí vůbec projevit. Upozornit na ni by vás ovšem mohly kolísavé jaterní testy,“ uvedl Jan Šperl, zástupce přednosty pro výzkum a výuku na Klinice hepatogastroenterologie v IKEM.

Desítky miliony pacientů

Žloutenka typu C (chronická virová hepatitida C, pozn. aut.), způsobená virem hepatitidy C (HCV), představuje významnou globální zdravotní hrozbu. Odhaduje se, že celosvětově trpí tímto onemocněním přibližně 71 milionů lidí, přičemž každý rok přibyde 1,75 milionu nových pacientů a okolo 400 tisíc jich zemře.

„Statistiky prozrazují, že u nás je ročně objeveno zhruba osm set až tisíc nových případů žloutenky C,“ sdělil profesor Petr Urbánek, přednosta Interní kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Ústřední vojenské nemocnice v Praze a také místopředseda České hepatologické společnosti.

„V roce 2023 bylo ovšem hlášeno rekordních 1,3 tisíc osob, což lze vysvětlit návratem pacientů k lékařům až po odeznění pandemie kovidu i narůstajícím počtem reinfekcí mezi osobami ve vysoce rizikové populaci,“ dodal profesor Petr Urbánek.

Záludností onemocnění spočítá v tom, že nemá žádné specifické symptomy. A co nebolí, toho si nevšímáme. „Drtivá většina infikovaných žloutenkou typu C nemá o své nákaze ponětí, protože je bezpříznaková. Onemocnění trvá desítky let a projevuje se pouze kolísavými jaterními testy. Nicméně i ty mohou být mnoho let zcela normální,“ řekl už citovaný Jan Šperl z IKEM.

„Jestliže se onemocnění nebude léčit, může těžce poškodit játra. Proto doporučujeme všem, kteří dostali transfúzi krve před rokem 1992, aby se nechali otestovat. Nicméně otestovat by se měli i ti, kteří se v mládí dopustili nějakého rizikového chování s možností přenosu infekce,“ doporučil Šperl.

Plošné žloutenkové testování

Mezi rizikové faktory přenosu hepatitidy typu C se řadí nejen transfuze nebo orgánové transplantace před rokem 1992, ale také pouze jednorázová nitrožilní aplikace drog, tetování, sexuální promiskuita nebo takzvaný vertikální přenos z matky na dítě.

„Přestože máme žloutenku typu C zafixovanou především coby nemoc intravenózních uživatelů drog, epidemiologická studie odhaduje, že je u nás nakaženo pětkrát tolik osob běžné populace oproti nitrožilním uživatelům drog. A to je velmi vysoké číslo,“ poznamenal Jan Šperl.

Podle odborníků by bylo optimální nechat jednorázově otestovat všechny osoby starší 18 let. To ovšem zatím není možné kvůli platným vyhláškám ministerstva zdravotnictví.

„Snažíme se, aby bylo testování zakotveno v daných bodech systému poskytování zdravotní péče,“ uvedl Petr Urbánek z České hepatologické společnosti. Testováni by podle něj měli být například pacienti s opakovaně abnormálními jaterní testy.

Pokud má někdo byť jen malé podezření na nákazu žloutenkou C, může se sám objednat na testy na jedno z odborných pracovišť, kterých je po celé republice pětadvacet. Jejich seznam je dostupný na stránkách České hepatologické společnosti.

„Za více než třicet let od objevu viru se léčba žloutenky C zcela zásadně posunula. V roce 1991 bylo vyléčeno pouze šest procent pacientů, dnes jde o téměř stoprocentní úspěšnost,“ řekl profesor Urbánek. „V současnosti je léčba krátká a vysoce účinná a bez nežádoucích účinků. Pomáhají tablety – přímo působící antivirotika.“

Zavřít reklamu
Sdílet článek
Diskuse 0
Sdílet článek

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB