Změny ve spoření na penzi. Jak získat maximum a co mají dělat důchodci, kterým stát od července nepřispěje?

Už od začátku července začaly platit změny, které se dotknou spoření na penzi ve státem podporovaných produktech. Týká se to více než čtyř milionů lidí, kteří spoří ve „starých“ transformovaných fondech nebo v novějším doplňkovém penzijním spoření. Nejviditelnější změnou je úprava pravidel pro vyplácení státního příspěvku.
Od července je nutné spořit na penzi alespoň 500 korun měsíčně. Na nejvyšší státní příspěvek dosáhnou ti, kdo si měsíčně ukládají 1 700 korun. Úprava se týká starých i nově uzavřených smluv. Ilustrační foto: Depositphotos.com

Dobrou zprávou je, že stát u spoření na penzi zvyšuje vyplácené příspěvky. Od července maximální příspěvek vzroste z 230 na 340 Kč měsíčně, ročně tak lze získat až 4 080 korun. „Stát chce stylem ‚něco za něco‘ motivovat občany, aby si spořili více, a proto je nutné pro získání příspěvku zvýšit i vlastní úložky,“ informoval Finanční a ekonomické informace (faei.cz) Martin Pleštil, ředitel úseku investic společnosti Broker Trust.

Ještě na začátku letošního roku si téměř milion lidí posílal na spoření méně než 500 Kč. Takže pokud si svou úložku nezvýšili, hrozí jim, že od července jim stát přestane přispívat úplně. Od července je totiž nutné posílat minimálně 500 korun měsíčně. Za to stát přispěje 100 Kč, na nejvyšší příspěvek dosáhnou ti, kdo si měsíčně ukládají 1 700 korun. Úprava se týká starých i nově uzavřených smluv.

Nově bude státní příspěvek činit 20 % z měsíčního vkladu. „Nelze ale jen zvýšit částku na trvalém příkazu, penzijní společnost je třeba o této změně informovat – například prostřednictvím klientských portálů, písemně e-mailem nebo s pomocí svého finančního poradce. Částku lze samozřejmě změnit i později, jen se člověk za měsíce, které do té doby uplynou, o příspěvek ochudí,“ upozornil Pleštil.

Aktuální změny jsou vhodnou příležitostí konzultovat nastavení penzijního spoření s odborníky, řada klientů penzijních společností, kterým do penze zbývají desítky let, má totiž smlouvy nastaveny zbytečně konzervativně a připravuje se o výnos. Týká se to zejména těch, kteří stále spoří v transformovaných fondech.

Průzkum: Jak se lidé staví k penzijním novinkám?

To, jak se lidé staví k penzijním novinkám, zjišťoval průzkum ČSOB Penzijní společnosti, který pro společnost vypracovala agentura pro výzkum trhu STEM/MARK. „Z něj je mimo jiné zřejmé, že drtivá většina lidí má v plánu si svůj měsíční příspěvek navýšit tak, aby o státní podporu nepřišla,“ sdělil redakci faei.cz Jan Bruder, obchodní a marketingový ředitel ČSOB Penzijní společnosti.

„Celkem 92 procent respondentů, kteří si dosud spořili částku do 500 korun měsíčně a do července by neměli nárok ani na nejnižší státní příspěvek, v průzkumu deklarovalo, že si nově částku zvýší v intervalu od 500 do 999 korun. Dobrou zprávou z průzkumu také je, že kvůli změnám v příspěvcích k penzijnímu připojištění uvažuje pouze 17 procent lidí o tom, že by úplně spořit přestali,“ doplnil.

Z průzkumu dále vyplynulo, že zvýšení spořící částky alespoň na 500 korun měsíčně plánují od tohoto července dvě pětiny dotázaných (41 %) z těch, kteří si doposud spořili částku nižší. Zvýšení spořící částky alespoň na 1 700 korun měsíčně plánuje čtvrtina z těch, kteří v současné době spoří 500 až 1 699 Kč. Jedno procento dotázaných si bude spořit tři až pět tisíc korun měsíčně.

„Z těch, kteří v současné době již spoří více než 1 700 Kč měsíčně, což je minimum pro maximální státní podporu, si necelá polovina (46 %) během minulých 12 měsíců tuto částku již zvýšila. Pouze necelých sedm procent respondentů uvažuje, že by své spoření naopak snížilo,“ dodal Jan Bruder.

Zrušení státních příspěvků starobním důchodcům

Další důležitou změnou je, že klienti, kteří pobírají starobní důchod od státu nebo ho začnou pobírat po 1. červenci 2024, přestanou dostávat státní příspěvky. Rozhodující je datum přiznání starobního důchodu. Již získané státní příspěvky jim zůstanou. Ztráta nároku na státní příspěvek u lidí s přiznaným starobním důchodem by byla podle průzkumu pro tři pětiny důvodem k ukončení spoření.

Jan Bruder z ČSOB Penzijní společnosti upozornil, že státní příspěvek není jediný benefit, který penzijko poskytuje: „Pokud máte například přiznaný starobní důchod, ale pracujete nebo máte jiný příjem, můžete si díky němu snížit daně. Čím vyšší bude váš měsíční příspěvek, tím více si můžete odečíst z daňového základu – celý příspěvek se vám započítá již od první koruny.

Ročně si tak pracující důchodci odečíst z daňového základu až 48 tisíc Kč. Tento však limit platí dohromady pro všechny produkty, které poskytují daňové úlevy (penzijní spoření, životní pojištění a tzv. dlouhodobý investiční produkt, pozn. red.). „Každý rok si tak důchodci, kteří odkládají peníze do penzijního spoření, snížit daně až o 7 200 korun,“ konstatoval Bruder.

Většina penzijních společností (v červnu to bylo pět z devíti) již přišla s akcemi, které mají klientům tento výpadek alespoň dočasně kompenzovat. „Různé věrnostní prémie a bonusy se liší společnost od společnosti, ale dosáhnout mohou ročně i tisícikorunových částek. Jejich smyslem je klienty motivovat, aby pokračovali ve spoření a smlouvy neukončovali,“ uvedl Martin Pleštil z Broker Trust.

Možné řešení? Přechod ke konkurenci

Pokud takovou možnost penzijní společnost nenabízí, je podle něj pro část klientů ještě jedna teoretická varianta. Spoří-li doposud ve starších transformovaných fondech, mohou své prostředky převést do doplňkového penzijního spoření ke konkurenci, která může nabízet přívětivější podmínky. V takovém případě se převádí i naspořená doba a není nutné znovu „odspořit“ deset let.

Změnou penzijní společnosti nebo strategie lze dosáhnout výrazných rozdílů v celkově naspořené částce. „Pokud už někdo doplňkové penzijní spoření má, tak srovnáváme podle našich kalkulaček, porovnáme výkonnosti fondů a dalších parametry. Při stejné investiční strategii napříč fondy může být rozdíl až v řádu stovek tisíc korun,“ sdělil redakci faei.cz René Kvarda, specialista ze společnosti Trefoil.

„Je třeba si uvědomit, že 75 procent všech peněz v penzijních fondech má za posledních více než deset let výnos 1,2 procenta ročně. Krokem číslo jedna je tedy vysvětlit klientům možnosti a srovnat výkonnosti jednotlivých penzijních řešení a také konkrétních společností. Není strategie jako strategie a není fond jako fond. V případě fondů je až v 95 procentech případů změna na místě,“ vysvětlil.

Teprve pak podle Kvardy přichází diskuse na téma penzijní plán a navyšování částky. „Samotným navýšením z 300 na 500 korun nic klientovi nevyřešíme. Státní příspěvek je jen relativně nevýznamná část celkové hodnoty účtu, pokud je spoření nastaveno správně,“ uvedl specialista na komplexní finanční plánování a budování majetku René Kvarda.

Zavřít reklamu
Sdílet článek
Diskuse 0
Sdílet článek

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB