České ženy a muži se od sebe v mnohém liší, pokud jde o nákupy oblečení a obuvi. Šatník žen je podle očekávání mnohem bohatší, zatímco muži se v průměru spokojí s menším počtem kusů. To je zcela v souladu s tím, že pro ženy (a zejména ty nejmladší, do 25 let) je nákup módy často zábavou, průměrný muž nakupuje spíše z nutnosti.
Ženy a mladší lidé také více nakupují dle trendů a vzhled oděvů je pro ně často důležitější než funkčnost a pohodlí. To je i postoj typický zejména pro větší města. Lidé v menších sídlech oděvy častěji vybírají dle jejich funkčnosti a pohodlnosti; podobné preference mají také rodiče s dětmi a starší lidé).
Zhruba 40 procent dotázaných uvedlo, že si zcela či částečně nemohou dovolit kupovat oblečení, jaké by si přáli. Jsou to zejména mladí lidé (kteří mají na oblékání vyšší nároky) a nejnižší příjmové skupiny – důvodem k nenakupování podle představ jsou totiž v drtivé převaze případů nedostatečné finance spolu s vysokými cenami vysněného oblečení.
„Jen asi třetina dotázaných (32 procent) preferuje značkové oblečení. Potvrzuje se časté tvrzení, že Češi značky zas tak moc neprožívají – 45 procent dotázaných totiž tvrdí, že značka oblečení není příliš nebo vůbec důležitá,“ říká Martina Drtinová, vedoucí projektu v GfK.
Toto tvrzení se ale podle ní v budoucnu jistě změní, protože podíl těchto „odmítačů“ značek je nejnižší v mladších věkových skupinách – značkovému oblečení tedy postupně dorůstají zákazníci. „Zájem o značkové oblečení klesá s věkem a naopak stoupá s rostoucím příjmem nakupujících, u mužů je vyšší než u žen,“ dodává Drtinová.
Dvě třetiny těch, kteří značkové oblečení a obutí preferují, tvrdí, že značka je pro ně zárukou kvality výrobku. Především image a životní styl značka oblečení reprezentuje pro 12 % nakupujících (hlavně bezdětní, s vyššími příjmy).
