Kromě toho by oživení čínské domácí poptávky mohlo do konce roku 2023 zvýšit globální HDP o jedno procento. Rychlejší tempo čínského oživení spolu s uvolňováním globálních finančních podmínek a nižší cenou plynu zlepšují výhled na další ekonomický vývoj. Renesance čínské ekonomiky má mít dopad na globální růst přes následující kanály.
Zvýšená domácí poptávka
Očekává se, že znovuotevření zvýší vývoz základního zboží mezi obchodními partnery Číny, což by mohlo zvýšit domácí poptávku až o pět procent. Není překvapením, že je to vítaná zpráva pro regionální sousedy Číny, protože do ní asijsko-pacifické státy vyvážejí více zboží než mnohé západní ekonomiky.
Tento návrat poptávky po zboží by mohl ve většině těchto ekonomik přinést mírné zvýšení HDP o přibližně 0,4 procenta.
Mezinárodní cestování
Ukončení čínské politiky nulové tolerance by mělo vést k oživení poptávky po zahraničních službách a mezinárodním cestování. Na rozdíl od většiny jiných zemí, byla již před pandemií Čína čistým dovozcem cestovních služeb.
Normalizace cestovních zvyklostí, k níž by mělo dojít především ve druhé polovině letošního roku, povede podle ekonomů ke zvýšení deficitu čínského obchodu s cestováním a k růstu zahraničního HDP.
Poptávka po zboží
Znovuotevření povede k vyšší poptávce po komoditách, zejména ropy. Komoditní stratégové Goldman Sachs odhadují, že čínská poptávka po ropě by mohla vzrůst nejméně o jeden milion barelů denně, což by zvýšilo ceny ropy Brent zhruba o 15 dolarů za barel.
Toto zvýšení by mohlo být i výraznější v závislosti na rychlosti obnovení cestovního ruchu. Pro většinu ekonomik budou vyšší ceny ropy znamenat zátěž pro hospodářský růst a v boji proti vysoké inflaci.
Znovuotevření bude mít podle ekonomů větší dopad na sousedící asijské státy, spíše než na západní ekonomiky. Větší účinek (pravděpodobně i s větším zpožděním, pozn. aut.) na Západě bude mít zvýšení mezinárodního obchodu a dostavení se příznivějších finančních podmínek.
Ekonomové dodávají, že to povede i ke zvýšení globální inflace. Pro většinu ekonomik bude dopad na jádrovou inflaci spíše minimální, protože inflační efekt silnějšího růstu je zhruba kompenzován dezinflací v dodavatelském řetězci.
Očekávají však, že rostoucí ceny komodit přispějí k celkové inflaci, zejména v případě rozvíjejících se trhů závislých na ropě. Ačkoli je kvantifikování takového efektu velmi obtížné, ekonomové si myslí, že dojde ke zvýšení celkové inflace o půl procentního bodu. A to by mohl být problém pro finanční trhy.
Řada převážně negativních inflačních překvapení v posledních měsících vedla k uvolnění globálních finančních podmínek a umožnila centrálním bankám v posledních měsících zpomalit tempo zvyšování sazeb.
Ovšem větší inflační impuls v důsledku znovuotevření Číny by mohl přinutit centrální banky zvyšovat sazby více, než trhy v současnosti očekávají, aby udržely růst pod potenciálem a zůstaly na cestě ke zkrocení inflace.
Autor je analytik společnosti BH Securities
(Redakčně upraveno)
Ilustrační foto: Depositphotos.com
