Ačkoli s účinností od ledna letošního roku byly zrušeny daňové slevy za umístění dítěte v předškolním zařízení (lidově označované jako školkovné, pozn. aut.), zákonodárci naštěstí ponechali v platnosti alespoň daňové zvýhodnění na vyživované dítě.
„Daňové zvýhodnění je možné uplatnit na děti do 18 let, případně do 26 let, pokud dítě studuje, a do 28 let v případě prezenčního doktorského studia. Pokud je daňové zvýhodnění vyšší než roční daň, překlopí se daňové zvýhodnění do daňového bonusu, který je ve své podstatě peněžitým příjmem od státu,“ sdělil Michal Jelínek, partner V4 Group.
Kdo získá daňový bonus
Dodal, že podmínkou pro získání daňového bonusu je minimální roční příjem ve výši šestinásobku minimální mzdy. „Pro rok 2024 tato částka činní 111 600 korun,“ konstatoval Jelínek. Výše daňového zvýhodnění se liší podle počtu dětí: Na první dítě činí 15 204 korun, na druhé 22 320 a na každé další 27 840 korun.
Pokud jde o dítě, kterému je přiznán nárok na průkaz ZTP/P (osoby se zvlášť těžkým postižením včetně poruchy autistického spektra), zvyšuje se na ně částka daňového zvýhodnění na dvojnásobek. Protože slevu na dítě může uplatnit jeden z rodičů, měli by zvážit, pro kterého z nich je to výhodnější.
„Například jeden z partnerů má paušální daň a druhý je zaměstnaný, bude pak logicky uplatňovat slevu na dani zaměstnaný rodič. Na druhou stranu v případě, kdy rodič živnostník neuplatňuje paušální daň a druhý rodič má nižší příjmy, může se vyplatit využít slevu na dani rodiči s živností,“ vysvětlil Michal Jelínek.
Peníze od obce i státu
Existují ale i přímá finanční pomoc pro rodiny školáků. Například takzvané pastelkovné, tedy jednorázový příspěvek na školní pomůcky, bylo sice zrušeno už v roce 2008, některé obce ale nadále poskytují příspěvky na školní potřeby rodičům prvňáčků. Tímto způsobem se snaží radnice snížit finanční zátěž spojenou se začátkem školního roku.
Rodiče školáků, kteří potřebují pomoct s výdaji na školní pomůcky, mohou požádat o jednorázovou dávku mimořádné okamžité pomoci také přímo stát. Příspěvek každoročně vyplácí ministerstvo práce a sociálních věcí.
Vedle školních pomůcek je možné peníze využít také například na zaplacení školní družiny, školy v přírodě, adaptačních kurzů nebo jiných mimoškolních aktivit včetně jazykových kurzů či táborů. Částka, která může být žadatelům vyplacena, se určuje podle druhu potřebného výdaje a jeho výše.
Aktuální průměrná výše je 3 123 korun. Ke konci července bylo podle ministerstva vyplaceno celkem 1 324 těchto „školních dávek“. Výrazný nárůst ovšem ministerstvo očekává v září a říjnu. Právě v těchto dvou měsících se obvykle vyplácí většina finančních příspěvků.
„V nadcházejících týdnech očekáváme největší počet žádostí o mimořádnou okamžitou pomoc, která se pojí s výdaji nového školního roku. Naším cílem je, aby na tíživou situaci rodin nedoplácely děti. Právě těm jsme připraveni pomoci. O tuto dávku lze žádat i v průběhu roku, a to například v souvislosti s lyžařskými kurzy v zimních měsících,“ řekl ministr Marian Jurečka.
Bezplatné školní stravování
Byť je mimořádná okamžitá pomoc jednorázovou dávkou, lze o ni v případech, kdy se rodiny dostanou do tíživé finanční situace vícekrát v průběhu roku, požádat i opakovaně. V takových případech ale nesmí celková částka přesáhnout desetinásobek životního minima jednotlivce, což je 48 600 korun.
Ministerstvo práce a sociálních věcí podporuje rovněž bezplatné školní stravování (projekt Obědy do škol) formou programu OPZ+. V loňském školním roce zažádalo o dotaci na bezplatné obědy všech čtrnáct krajů.
Počet zapojených dětí si určují právě kraje, a to na základě vlastních předběžných odhadů a priorit. Největší podpora jde směrem k základním a středním školám a dále také do mateřských škol.
„Obědy do škol vnímám jako jeden z klíčových projektů. Něco pro většinu z nás tak běžného, jako je oběd pro své dítě, si totiž někteří rodiče dovolit nemohou. Pomoc v tomto směru je tak naprosto zásadní a vítám zapojení všech krajů. Právě kraje poté vyčleněné peníze dále distribuují tak, aby se dostaly k těm školákům, kteří je potřebují nejvíce,“ uvedl ministr Jurečka.
Pomoc nevládní organizace
Pro mnohé domácnosti může být školní oběd pro své děti skutečným finančním problémem. Z nedávného šetření společnosti Provident Financial, které má faei.cz k dispozici, vyplynulo, že než pětina rodičů počítá s tím, že za obědy na jedno pololetí zaplatí více než čtyři tisíce korun.
Nárůst cen školního stravování potvrzují i veřejně dostupná data. Nevládní organizace Women for Women uvedla, že zatímco na začátku loňského školního roku byla průměrná cena obědů na školách 30 až 38 korun, od začátku druhého pololetí se po aktualizaci vyhlášky ministerstva školství cenový strop zvedl na průměrných 47 až 54 korun.
Právě školní stravování dětí podporuje organizace Women for Women v rámci svého projektu Obědy pro děti. „V loňském školním roce jsme zajistili obědy pro bezmála 16 tisíc dětí po celé České republice. V letošním roce očekáváme desetiprocentní nárůst žádostí,“ sdělila Barbora Nejedlá, hlavní koordinátorka projektu Obědy pro děti.
Dodala, že kvůli zvyšování životních nákladů se dramaticky zhoršuje ekonomická situace nejen v nízkopříjmových rodinách, jako tomu bylo dosud. „Evidujeme také žádosti pro děti z rodin, které se dostaly do finanční tísně krátkodobě a dočasně. Častým jevem je, že děti navštěvují školní jídelny jen část měsíce,“ poznamenala Nejedlá.
Pokračování zítra
