Zrušení pracovních lékařských prohlídek ekonomice prospěje, uleví firmám

Názor
Zrušení povinných pracovních lékařských prohlídek pro nerizikové profese, které v úterý oznámil ministr zdravotnictví, je z ekonomického hlediska rozumným krokem. Stejně tak zrušení vstupních lékařských prohlídek pro zaměstnance.
Lékaři se nyní budou moci místo plané administrativy a „hry na vyšetřování“ soustředit na vyšetřování skutečně nemocných. Ilustrační foto: Depositphotos.com

Zaměstnavatelé totiž ušetří ročně vyšší stovky milionů korun, jelikož už nebudou muset vstupní a povinné prohlídky proplácet. Odpadne jim také související zbytečná, leč zatěžující administrativa. Ušetřené peníze a čas tak budou moci využít smysluplněji, což ekonomiku jako celek jedině podpoří.

Pracovní prohlídky stejně velmi často představují pouze „hru“ na vyšetření. Lékař předstírá, že vyšetřuje, pacient, že je vyšetřován. Hlavní je lékařův podpis a razítko na příslušném dokumentu. Ten ovšem doprovází příslušné finanční plnění, které právě nemístně zatěžuje zaměstnavatele. Ti tak ročně utrácejí stovky milionů korun za pouhou „hru na lékařské vyšetření“.

PSALI JSME:
Lékařská prohlídka: Kvůli formalitě můžete přijít o práci

V rámci „hry na vyšetření“ se ovšem samozřejmě zaměstnanec musí do ordinace dostavit a lékař vyplnit příslušný dokument a dát razítko, aby byly všechny náležitosti splněny, jak žádá zákon. To obírá o (pracovní) čas nejen zaměstnance, a tedy jeho zaměstnavatele, ale zejména samotného lékaře.

Lékaři se tudíž nyní budou moci místo plané administrativy a „hry na vyšetřování“ soustředit na vyšetřování skutečně nemocných, kteří do ordinace dorazili proto, že je něco opravdu trápí, a nikoli proto, že jim to nakázal zaměstnavatel.

PSALI JSME:
Šéf vás nechce pustit k doktorovi?

Kapacita lékařů k vyšetřování skutečně nemocných pacientů by se tak mohla navýšit až o patnáct procent, což například pomůže včasněji odhalit závažnou chorobu. Dlouhodobě by tak mohlo zrušení povinných prohlídek paradoxně zlepšit zdravotní stav populace.

U nerizikových profesí, jakou jsou kancelářské práce, navíc nedává smysl, aby se o zdraví zaměstnance z nařízení zákona „staral“ zaměstnavatel. Starost o vlastní zdraví je především věcí každého občana, nikoli toho, kdo mu dává práci.

Autor je hlavní ekonom Trinity Bank
(Redakčně upraveno)

Ilustrační foto: Depositphotos.com

PSALI JSME:
Leze na vás nemoc z povolání?

Zavřít reklamu ×

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Firmy

Na čem závisí další oživení společnosti Meta?

Společnost Meta (dříve Facebook, pozn. red.), která od začátku roku vzrostla o více než 30 procent, oznámí ve středu, po uzavření trhu a zámořského času, své výsledky. Po téměř 80% propadu ze svého vrcholu v srpnu …

Akcionáři Monety schválili dividendu devět korun za akcii

V úterý proběhla valná hromada Moneta Money Bank, která patří mezi šestici největších v tuzemsku působících bank a která zároveň – jako jediná – není většinově vlastněna „matkou“ ze zahraničí. S tím samozřejmě …

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

O kolik zdražil řízek, guláš nebo smažák. Velké srovnání cen

Analýza
Restauracemi se v úvodu roku prohnala vlna skokového zdražování způsobená zvýšením DPH. Navzdory klesající inflaci jsou březnové ceny v průměru o osm procent vyšší než před rokem. O kolik ale za posledních pět let zdražila běžná jídla, jako je svíčková, řízek nebo guláš? Společnost Dotykačka poskytla Finančním a ekonomickým informacím (FAEI.cz) detailní údaje o růstu cen vybraných pokrmů.