Vdovský důchod je roční almužna, o níž musíte žádat.zdroj: www.pixabay.com

Zrušení regulačních poplatků zdravotnictví prodraží

V ambulancích nárůst o osm procent a u praktických lékařů dokonce o 22 %, to jsou statistiky Všeobecné zdravotní pojišťovny za prvních pět měsíců letošního roku. Jedná se o tak výrazné navýšení počtu pacientů, či spíše návštěvníků čekáren, že za ním nemůže být jiný vliv než zrušení regulačních poplatků na začátku tohoto roku.

Navíc se jedná o společné údaje za ambulantní ošetření i praktické lékaře pro dospělé a děti, za něž se však poplatky neplatily, takže reálný nárůst dospělých pacientů bude ještě vyšší. V každém případě se potvrdily varovné hlasy, že zrušení regulačních poplatků, po kterém volala levice v zájmu sociálně slabších vrstev obyvatel, bude mít efekt přesně opačný. Tedy vysávání systému zdravotnictví formou zbytečných návštěv a úkonů, na které v důsledku doplatí ti, kteří zdravotní péči skutečně potřebují.

Aby lékařům vynahradilo přímý příjem ze zrušených poplatků, muselo Ministerstvo zdravotnictví už najít přes čtyři miliardy korun na kompenzace. Z nárůstu počtu pacientů v ordinacích je zřejmé, že zrušení poplatků nakonec vyjde ještě dráž. U praktických lékařů sice neplatí pojišťovny každou návštěvu, ale měsíční kapitační platbu, nicméně návazná vyšetření i léky něco stojí. A k tomu je samozřejmě třeba připočíst čas lékařů, který by jinak mohli věnovat skutečně nemocným pacientům.

V ambulancích se prostřednictvím zdravotní pojišťovny naproti tomu platí všechny úkony i spotřebovaný materiál. Podobně u specialistů, kam se však naštěstí dostanou pacienti až na základě doporučení svého praktika.

Zdálo by se, že z tohoto trendu budou mít radost alespoň samotní lékaři, ale podle slov předsedy Sdružení praktických lékařů Václava Šmatláka tomu tak není, protože praktici nyní dělají mnohem více práce za stejné peníze. Nárůst dospělých pacientů podle odhadu až o 50 % znamená, že se výrazně prodloužily i čekací doby na ošetření a čas strávený lékaři v ordinacích. Dokud návštěva praktika znamenala zaplatit 30 Kč, řešili lidé maličkosti sami nebo s lékárníkem. Po zrušení poplatků se vrátili do čekáren lidé, kteří chtějí konzultovat i banální záležitosti či dokonce své osobní starosti.

O regulačních poplatcích u lékaře a v lékárně, zavedených v roce 2008, se říkalo, že postupem let ztratily svůj regulační efekt. Nebylo to ale úplně prokazatelné. Podle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky počty návštěv pacientů u lékaře klesly hned po zavedení poplatků zhruba o deset procent, pak sice opět stoupaly, ale ani v roce 2012 se nedostaly na úroveň před zavedením poplatků. Regulační význam poplatků se tak vlastně naplno projevil až po jejich zrušení skokovým nárůstem počtu pacientů na začátku letošního roku, i když je pravděpodobné, že tato vlna zájmu postupně opadne na úroveň před poplatky.

Po zrušení regulačních poplatků klesl podíl peněz, které na zdravotnictví dají lidé ze svého, na 15 %. Tím se řadí Česko mezi země s nejvyšším podílem veřejných výdajů na zdravotnictví, ale současně to z domácího zdravotnictví dělá často kritizovanou černou díru státního rozpočtu. A navíc, oněch zmíněných 15 % platí u nás lidé přímo, tedy bez možnosti komerčního pojištění, a především za léky či lázně, což vede pacienty s nižšími příjmy a především důchodce k nedodržování stanovené léčby a následným komplikacím.

Share

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *