Kupní síla průměrné mzdy mezičtvrtletně vzrostla o 0,9 procenta po 0,4 procenta v letošním druhém čtvrtletí. Vzhledem k předchozímu prudkému poklesu reálných mezd to znamená, že navzdory šest kvartálů v řadě trvajícímu, avšak nadále relativně umírněnému mezičtvrtletnímu růstu, jejich průměrná úroveň odpovídala třetímu čtvrtletí roku 2018.
Ve srovnání s posledním čtvrtletím před pandemií byla stále nižší o 4,5 procenta. Přibližně ve stejném rozsahu přitom za předpandemickou úrovní zaostává také reálná spotřeba domácností (-4,7 % v Q3 24).
Celkově zůstává český trh práce relativně napjatý. Jeho postupné ochlazování je zatím patrné hlavně ve statistikách volných pracovních míst. Počet zaměstnanců přepočtených na plné úvazky ve třetím čtvrtletí zhruba stagnoval (+0,1 % q/q), přičemž poblíž této úrovně se navzdory nevýraznému ekonomickému výkonu pohybuje již od roku 2022.
Nadále slabé předstihové indikátory z tuzemského i německého průmyslu ale nenaznačují, že by v tomto odvětví kompenzace předchozího propadu reálných mezd měla pokračovat rychlejším tempem než doposud. Na celoroční bázi letos očekáváme růst celkových nominálních mezd v rozmezí 6,5-7 procent a v příštím roce zpomalení pod šest procent.
Pozvolné obnovování kupní síly výdělků by se mělo pozitivně odrazit i ve spotřebě domácností. Ta je přitom z výdajového pohledu hrubého domácího produktu (HDP) největší položkou a zároveň důležitým faktorem pomalého oživování české ekonomiky po pandemii. Podle naší prognózy by tak měla být vzhledem k pokračujícímu zvyšování reálných mezd domácí poptávka v příštím roce hlavním tahounem růstu ekonomické aktivity.
Mzdový růst byl ve třetím čtvrtletí silnější, než předpokládal analytický konsensus i prognóza České národní banky (ČNB). Konsenzus očekával růst reálné mzdy o 4,3 procenta meziročně, tedy o 0,3 procentního bodu méně než ve skutečnosti.
Oproti listopadové prognóze ČNB, ve které centrální banka odhadovala v letošním třetím čtvrtletí růst průměrného nominálního výdělku o 6,1 procenta meziročně, jde o výrazné proinflační překvapení (skutečnost 7,0 %). To platí i z pohledu odvětvové struktury.
V pro ČNB klíčových tržních odvětvích totiž mzdy meziročně vzrostly o silných 7,7 procenta, zatímco centrální banka předpokládala „pouze“ 6,8 procenta. Celkově by proto mzdová data mohla dále podpořit jestřábí naladění centrální banky a zvýšit pravděpodobnost přerušení procesu snižování domácích měnověpolitických sazeb již na jejím prosincovém zasedání (19. prosince).
V souhrnu by nicméně trh práce z našeho pohledu nemusel být výrazným proinflačním rizikem. Dočasně zvýšený růst jednotkových mzdových nákladů je totiž doprovázen dobíháním reálných mezd k dlouhodobému trendu produktivity práce, za kterým delší dobu zaostávaly.
Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
Jaká opatrnost? Mají svoje „modely“, a podle nich jedou hlava nehlava. Odborníci z univerzit už je upozorňovali.