Ztrácí český veřejný dluh v cizině glanc?

Názor
Věnujme pozornost vývoji renomé českého veřejného dluhu. Poté, co loni v srpnu vládní představitelé poprvé zmínili možnost mimořádného příspěvku důchodcům a dramatické redukce zdanění mezd („zrušení superhrubé mzdy“ – pozn. aut.) mohl u mnoha zahraničních investorů vzniknout pocit, že Česká republika přestává být oním opatrným a rozumným dlužníkem, kterým byla předtím dlouhá léta.
U mnoha zahraničních investorů mohl vloni vzniknout pocit, že Česká republika přestává být oním opatrným a rozumným dlužníkem, kterým byla předtím dlouhá léta. Ilustrační foto: Wikimedia.org

Tento pocit mohl ještě zesílit ve světle velmi netradičního průběhu (v listopadu a prosinci) přijímání zákona o státním rozpočtu na letošek a zákona o redukci zdanění mezd (daňového balíčku, opraveného v Senátu a vetovaného ne-vetovaného prezidentem těsně před koncem roku – pozn. aut.).

Případná škoda na renomé českého veřejného dluhu by mohla být vidět přinejmenším na třech frontách. Zaprvé, na ratingu. Z největších ratingových agentur vynesly v posledních týdnech nějaký verdikt dvě; a obě v zásadě potvrdily, že nemají důvod rating měnit.

Jenomže tyto verdikty byly zveřejněny 30. října (agentura S&P) a 4. listopadu (agentura Fitch), to jest příliš brzo na to, aby mohly vzít v úvahu, že nápad na redukci inkasa daně ze mzdy byl skutečně přijat, a to s dopadem v rozsahu 90 miliard korun jen pro samotný státní rozpočet.

Výnosy pětiletých českých státních dluhopisů a pětiletého úrokového swapu. Zdroj: Bloomberg

Druhým indikátorem jsou výnosy ze státních dluhopisů. Na tomto poli (v grafu výše černá čára – pozn. aut.) sice od konce léta 2020 došlo ke zvýšení, ale podobné (ba dokonce mírně vyšší) zvýšení zaznamenaly i sazby na korunovém mezibankovním trhu (v grafu červená čára), zřejmě v předtuše, že ČNB by mohla začít zvyšovat sazby dříve, než si trhy myslely v létě. Takže tady doklad o zvýšené vnímané rizikovosti českých státních dluhopisů nenajdeme.

Konečně třetím možným signálem, že český stát začíná v očích zahraničních investorů ztrácet dobrou pověst, by byl pokles podílu těchto investorů na držbě celkového aktuálně nesplaceného dluhu. Tady od léta skutečně dochází k poklesu, i když nijak divokému.

Celkově tak data nesvědčí o tom, že by se ohledně českých veřejných financí trhy začaly nějak výrazněji lekat rozvalu, katastrofy atp., jak aktuální výhled v této oblasti označují někteří komentátoři.

Ovšem trhy si někdy dokážou všimnout problémů až se zpožděním, ale o to dramatičtěji…

Zdroj: MF ČR, vlastní výpočet

Autor je ekonom České spořitelny a člen Výboru pro rozpočtové prognózy
(Redakčně upraveno)

PSALI JSME:
Česku kvůli veřejnému dluhu hrozí zhoršení ratingu

Zavřít reklamu ×
  1. Česká rep. NIKDY v cizině NEMĚLA žádný „glanc“ notabene ji ani ve světě-neznají !!! Pindáte blbosti,novináři !

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Finance

Koruně se na úvod týdne dařilo

Do velikonočního týdne vstoupily středoevropské měny povzbudivě. Polský zlotý, maďarský forint i česká koruna během pondělní seance posilovaly. Společným jmenovatelem byl slábnoucí dolar na trhu s eurem, což lze ale …

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Jaká je budoucnost výškových dřevostaveb v Česku?

Analýza
V České republice stále platí zastaralá norma omezující výšku dřevostaveb na devět, respektive dvanáct metrů. Legislativa by se však měla brzy změnit. S ohledem na nespornou ekonomickou výnosnost projektů chtějí developeři stavět minimálně osmipatrové stavby (22,5 m), s výhledem do budoucna až osmdesátimetrové projekty, a to tzv. inženýrským způsobem.