Zvýšení zdanění hazardu je jen plivnutím v moři. S šetřením musí začít stát u sebe

Názor
Zrušení superhrubé mzdy a také zrušení takzvané solidární přirážky, která tento Sněmovně předložil premiér Andrej Babiš, mají podle příslušné zprávy připravit veřejné rozpočty o 85,7 miliardy korun. Část této ztráty bude kompenzována tím, že lidem ve výsledku zůstane v kapse v souhrnu více peněz.
Zvýšení zdanění hazardu je jen plivnutím v moři. Ilustrační foto: Depositphotos.com

Část z nich použijí na navýšení své spotřeby, takže stát vybere více na DPH. Inkaso DPH se zvýší o šest miliard, tudíž celkový výpadek veřejných rozpočtů ze zrušení superhrubé mzdy a solidární přirážky má činit 79,2 miliardy korun. Státní rozpočet přijde z této částky o 52,1 miliardy, obecní rozpočty o rovných dvacet miliard a krajské rozpočty pak o 7,1 miliardy.

Premiér Babiš zároveň navrhuje zvýšit daň z hazardu. Od tohoto navýšení si slibuje dodatečný výnos pro státní kasu čítající 300 milionů korun ročně. Jde ale jen o symbolické gesto, které z hlediska budoucí udržitelnosti veřejných financí prakticky nemá význam.

Superhrubou mzdu totiž premiér plánuje zrušit – spíše však jen „přerušit“ – na dva roky. To tedy odpovídá výpadku ve státním rozpočtu čítajícím dohromady, za oba dva roky, 104,2 miliardy korun.

PSALI JSME:
Za zrušení superhrubé mzdy zaplatí Češi zdražením

Pokud bychom chtěli tuto sumu poskládat z částek, které má ročně vynést navýšení zdanění hazardu, budeme se skládat více než 347 let, tedy do roku 2368. Jde samozřejmě jen o hypotetickou ilustraci, která ovšem dobře dokumentuje, že Babišovo navýšení zdanění hazardu je opravdu jen „plivancem v moři“.

Za účelem konsolidace veřejných financí je třeba provést neskonale razantnější kroky, než je nyní zamýšlené navýšení zdanění hazardu. Nemůže přitom jít jen o kroky dále zvyšující daňové zatížení obyvatelstva.

Stát musí začít u sebe. Musí zlevnit svůj provoz, digitalizovat státní správu, rozprodávat málo využívaný majetek, včetně nemovitostí, a v neposlední řadě propouštět zaměstnance placené z veřejných peněz, či jim alespoň snižovat platy. Tíha koronavirové krize zkrátka nesmí dopadat převážně jen na pracovníky soukromé sféry, živnostníky, podnikatele firmy a podniky.

Autor je hlavní ekonom Trinity Bank a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV)
(Redakčně upraveno)

PSALI JSME:
Stát chce utrácet, ale jen nařizuje, kdo mu má co dát

Zavřít reklamu ×
  1. Hazard je alespoň v ČR podvod kdy provozovatel loterie bere skoro vše. Sázející dostanou pouze drobečky.Jinde v civilizovaném světě berou sázející minimálně 50%…Zde je to pouze sen,který se nikdy nestane!

Napsat komentář: Petr Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Finance

Jak moc ještě hypotéky zdraží?

Hypoteční trh v září překonal hranici tří set miliard korun sjednaných půjček a stále se mu daří. A to i přes růst úrokové sazby. Ta v září podle údajů Fincentrum Hypoindex vystoupala na 2,43 procenta, a vrátila se …

Expobank se vrací na stupně vítězů

Air Bank, která dlouho slibovala, že její spořicí účet bude vždy mezi třemi nejlépe úročenými v zemi, na to jaksi pozapomněla a s růstem počtu jejich klientů, který se blíží devíti stům tisíců, se začíná chovat jako …

Nejčtenější

Nechcete už pracovat? Začněte počítat…

Už se vám nechce pracovat, protože jste se podle vašeho mínění už napracovali dost? Pak je ta správná chvíle spočítat si, zda máte nárok na starobní důchod, případně předdůchod či předčasný důchod. Pokud ještě ne, …
Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Zafixované ceny energií má polovina domácností

Průzkum
Šetření výzkumné agentury STEM/MARK mezi zástupci domácností, kteří mají přehled o energiích, ukázalo, že přibližně polovina tuzemských domácností má ceny zafixované. Vyplynulo to z reprezentativního průzkumu agentury STEM/MARK, kterého se v druhé polovině října zúčastnilo 1 200 osob reprezentujících českou populaci ve věku 18+ let.