Řekněme si narovinu, že v letošním roce nemají někteří investoři na růžích ustláno. Divokou jízdu sledujeme především na akciových trzích, kdy cenné papíry řady společností, hlavně těch technologických, propadly o desítky procent.
Na Ukrajině zuří válka, což je především lidská tragédie, dnes a denně slyšíme o nejvyšší inflaci za desítky let a centrální banky včetně té naší roky nevídaným způsobem zvedají úrokové sazby. Konec světa, a to ani z investičního pohledu, se ale nekoná.
Výkyvy, i vyložené propady jsou na burzách zcela běžným jevem. Medvědí trh jsme v rámci americké burzy zažili naposledy před dvěma lety v době, kdy propukla pandemie covid-19. Propad ale trval relativně velmi krátce, přibližně měsíc, a vystřídal ho prudký růst, kdy se mnohé akcie dostaly na historická maxima (ze kterých v posledních měsících padají, pozn. aut.).
Pandemická situace byla specifická i obrovským množstvím peněz, které začaly do ekonomik pumpovat vlády jednotlivých států, a uvolněním měnové politiky, kdy úrokové sazby šly na nulovou úroveň a někdy i pod ni.
Jak dlouho „medvěd“ vydrží
Podívejme se na to, jak dlouho tu s námi byly jiné medvědí trhy, než se cenné papíry vzpamatovaly ze svých propadů. Při pohledu na všechny medvědí trhy, které proběhly v tomto a minulém století, zjistíme hned několik zajímavostí. Například, že všechna období propadů trvající déle než 500 dnů se odehrála před rokem 1950.
Většina medvědích trhů trvala méně než jeden rok a jediný více než jednoletý „grizzly“ v posledních dvou desetiletích nastal v roce 2001. Přirozeně, že historie není zárukou toho, že nenastane nějaký mimořádný scénář, ale dosavadní statistika žádné vyloženě hororové scénáře neukazuje.
Průměrný medvědí trh v období bez ekonomické recese trval 213 dní a trh poklesl o 25,4 procenta. Pokud medvědí trh probíhal zároveň s recesí, trval 353 dní a trh klesl o téměř 35 procent.
Rozhodující bude recese
Jak ukazují řádky výše, z pohledu americké ekonomiky – a také investorů, kteří do akcií tamních firem napřímo nebo prostřednictvím fondů investují – bude podstatné, zda v USA dojde k recesi, tedy propadu tamního hospodářství. A zde zatím naprostá většina indikátorů, jako je míra nezaměstnanosti či firemní zisky, nenasvědčují tomu, že by k recesi mělo za oceánem bezprostředně dojít.
Propady na trzích jsou samozřejmě nepříjemné, ale také zcela přirozené. Akcie za sebou měly dva roky raketového růstu a dříve nebo později by nějaký výraznější propad přišel. Pro někoho, kdo investoval jednorázově vyšší částku na vrcholu trhu, je to samozřejmě bolestivý pád, ale budiž mu útěchou jiné ohlédnutí do historie.
Investoři, kteří své peníze dali do indexu S&P 500 na začátku roku 1938 a pozici drželi do konce roku 1947, by i přes trvání nejhoršího válečného konfliktu, jaký svět poznal, kdy byla jejich investice výrazně v záporu, dosáhli nakonec průměrného ročního zhodnocení necelých 15 procent, což je nepochybně velmi slušné.
Znovu opakuji, že historické exkurzy nejsou zárukou budoucího vývoje, ale ukazují na to, že doposud se trhy pokaždé vzpamatovaly. Dlouhodobí pravidelní investoři, kteří před sebou mají ještě roky držení svých investic, by se podobnými výkyvy na trzích neměli vůbec zneklidňovat a držet se svého investičního plánu.
Propady jsou pro ně příležitostí navýšit pravidelnou investici a nakoupit „ve slevě“. Anebo nedělat vůbec nic. Největší chybou by bylo cenné papíry v panice a s vysokou ztrátou prodávat.
Autor je investiční analytik společnosti Broker Trust
(Redakčně upraveno)
