I přes zjevný fakt, že trhy zatím nemají důvod k panice a americké dluhopisy nadále hrají roli „bezpečného přístavu“ (bohužel – ono také není moc alternativ), investoři začínají být opatrní.
V reakci na oznámení výnosy klíčového amerického bondu nejprve vzrostly o dva bazické body na úroveň 4,45 procenta, ale posléze klesly. Důvodem není jen absolutní výše zadlužení, ale především struktura rozpočtu a neschopnost politického systému nabídnout věrohodné řešení.
Veřejný dluh Spojených států letos překročil hranici 34 bilionů dolarů, přičemž ještě v roce 2010 činil necelých 13 bilionů. Tempo zadlužování se zrychlilo během pandemie, ale ani po jejím odeznění nedochází k obratu.
Naopak – deficit zůstává hluboko v červených číslech i v době, kdy ekonomika stále roste. Poměr veřejného dluhu ke hrubému domácímu produktu (HDP) se pohybuje kolem 124 procent, což historicky odpovídá úrovním zaznamenaným pouze během druhé světové války.
Alarmující je i fakt, že fiskální schodky nejsou způsobeny výjimečnými krizemi, ale strukturální nerovnováhou mezi příjmy a výdaji. V roce 2024 ekonomika hospodařila se schodkem 6,4 procenta HDP; v absolutním vyjádření deficit činil 1,8 bilionu dolaru. Letos se očekává podobný výsledek.
Samostatnou kapitolou se stávají náklady na obsluhu amerického dluhu, které dnes dosahují kolem 1,3 bilionu dolaru ročně. V roce 2021 přitom činily zhruba 300 miliard dolarů. Obsluha dluhu se tak stala jednou z největších rozpočtových položek – dražší než obrana nebo zdravotní program Medicaid.
Téměř pětina všech federálních příjmů dnes směřuje pouze na zaplacení úroků. A protože Federální rezervní systém (Fed, americká centrální banka, pozn. red.) drží sazby vysoko kvůli přetrvávající inflaci, tlak na federální kasu dále sílí.
Letos mohou přijít další změny na příjmové stránce amerického rozpočtu, které mohou schodky dále prohloubit. Americký Kongres aktuálně projednává rozsáhlý návrh zákona, který je klíčovou domácí prioritou Donalda Trumpa.
Obsahuje trvalé prodloužení daňových úlev z jeho prvního funkčního období a nově navrhuje zvýšení výdajů na bezpečnost hranic a deportace. Celkově návrh podle odhadů navýší státní dluh o 3,3 bilionu dolarů během příští dekády.
Autor je hlavní ekonom společnosti Argos Capital
(Redakčně upraveno)
