Americký Fed v jestřábím duchu

Americké tržní sazby po velkou část tohoto týdne mírně rostly, k jeho konci ovšem došlo ke korekci, silnější dolar to ale neohrozilo. Hybatelem úrokového vývoje nejspíše byly hlavně zprávy z tamní centrální banky (Fed).
Velká část představitelů Federálního výboru pro otevřený trh (FOMC) se vyjádřila ve prospěch stability úrokových sazeb na následujícím zasedání, které se koná 10. prosince. Ilustrační foto: Depositphotos.com
Velká část představitelů Federálního výboru pro otevřený trh (FOMC) se vyjádřila ve prospěch stability úrokových sazeb na následujícím zasedání, které se koná 10. prosince. Ilustrační foto: Depositphotos.com

Zveřejněný zápis z posledního zasedání Fedu se totiž nesl v jestřábím duchu, když velká část představitelů Federálního výboru pro otevřený trh (FOMC) se vyjadřovala ve prospěch stability úrokových sazeb na následujícím zasedání, které se koná 10. prosince.

Finanční trh v reakci na to zredukoval šance na prosincové snížení na pouhých zhruba 30 procent, zatímco na konci minulého týdne to bylo více než 40 procent. Po pátečních vyjádřeních šéfa newyorského Fedu Johna Williamse se však pravděpodobnost opět zvýšila, a to dokonce na 70 až 80 procent.

Williams totiž uvedl, že rizika ve směru zhoršení trhu práce jsou výraznější hrozbou, než je tomu v případě možného nárůstu inflace. Inflace sice odráží vliv vyšších cel, podle Williamse však nedochází k přelivům do ostatních cen, které nejsou přímo vyššími cly dotčeny.

Ve výsledku tak podle něj může americká centrální banka v nejbližší době úrokové sazby opět snížit. Americkou měnu ovšem veletoče na sazbách významně nezasáhly, a ta si tak vůči euru v mezitýdenním srovnání připsala výrazné zhruba jedno procento.

Důvodem mohla být silná korekce na akciových trzích a s tím související vyšší averze k rizikovějším aktivům. Index S&P 500 na pozadí obav o míru výnosnosti investic do umělé inteligence v mezitýdenním srovnání klesl o přibližně tři procenta. Evropský širokopásmový akciový index STOXX 600 pak odepsal zhruba 2,5 procenta.

Slabšímu euru vůči dolaru nahrávaly i zklamání z posledních dat PMI (index nákupních manažerů, pozn. red.) za listopad či slabý mzdový růst v eurozóně podle předstihového ukazatele od Evropské centrální banky (ECB). Z předběžných PMI za listopad zklamaly hlavně ty z průmyslu.

Středoevropské měny vesměs doplatily na vyšší rizikovou averzi spojenou s korekcí na akciových trzích. Nejvíce vůči euru v mezitýdenním srovnání odepsal polský zlotý, a to 0,5 procenta. Česká koruna pak ztratila mírnější 0,2 procenta a její kurz se tak udržel poblíž 24,20 CZK/EUR. Tuzemská měna tedy zůstává nejsilnější za poslední přibližně dva roky.

Nejlépe z trojice středoevropských měn dopadl maďarský forint, jehož kurz oproti euru skončil v mezitýdenním srovnání zhruba beze změny. V jeho vývoji, který je tradičně více citlivý na globální události, se totiž jako protiváha mohly projevit zprávy o pokroku americké administrativy v rámci snahy vyjednat konec války na Ukrajině.

Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)

Zavřít reklamu
Sdílet článek
Diskuse 0
Sdílet článek

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek