Přesto se míra nezaměstnanosti v USA k letošnímu srpnu zvýšila „pouze“ o 0,4 procentního bodu a dosáhla 4,3 procenta. Její samotná úroveň na poplach zatím nebije. Trh práce byl nicméně klíčovým argumentem pro americkou centrální banku, Fed, která v minulém týdnu po devítiměsíční pauze obnovila cyklus snižování úrokových sazeb.
Pomineme-li ale krátkodobý horizont, tamní trh práce se postupně dostává pod větší tlak strukturálních problémů, které ještě eskalují kroky americké administrativy v oblasti imigrace, školství či obchodní politiky. Kombinaci slabého růstu zaměstnanosti a jen malého zvýšení míry nezaměstnanosti vysvětluje pohled na zásobnu amerických pracovníků.
Míra participace na trhu práce (osob starších 16 let, pozn. aut.) od konce roku 2023 v USA postupně klesala a letos v srpnu dosáhla 62,3 procenta. To je o celý procentní bod níže oproti únoru roku 2020, po kterém trh práce ovlivnil pandemický šok.
Firmy tak čelí i menší množině pracovníků, ze které si mohou vybírat. A snahy skrze obchodní politiku přitáhnout průmysl zpět na americkou půdu a vrátit práci americkým průmyslníkům nepředstavují příliš efektivní využití zdroje, který se ve Spojených státech zdá být stále vzácnější.
Zpřísněná imigrační politika a masové deportace rovněž příliš nepomáhají doplňovat stavy pracovníků, které by v případě velkého průmyslového comebacku v USA byly zcela jistě třeba. Nedávný krok americké administrativy do hledáčku ale dostal i kvalifikovanější pracovní místa v sektoru služeb.
Donald Trump na takzvané H-1B vízum nalepil cenovku ve výši 100 tisíc dolarů, čímž mnohým technologickým firmám velice prodražil verbování do svých pluků. Právě kvalifikovaní pracovníci ze zahraničí, především z Indie a Číny, jsou ti, kterým tato víza umožňují zalepit velkou díru na americkém pracovním trhu.
Technologičtí giganti, jako Amazon, Microsoft, Meta, Google či Apple, mají těchto pracovníků ve svých řadách tisíce a každý rok jejich počty navyšují. Je otázkou času, zdali tlak ze Silicon Valley přeci jen nepřesvědčí Washington o změně taktiky.
Do budoucna to může znamenat, že pracovní síla v USA bude vysoce nedostatková, zejména pokud dojde k výše zmíněným posunům v ekonomice. V případě adresování napjatého trhu práce by to mohlo znamenat, že měnová politika efektivně bude muset být tváří tvář tomuto jevu utaženější.
To ale například kontrastuje s pohledem Stephena Mirana, dočasného náhradníka v řadách amerického Fedu, kterého dosadil prezident Donald Trump, podle kterého mimo jiné nižší růst populace vyžaduje nižší úroveň úrokových sazeb.
Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
