Každý rok se stanou desítky tisíc pracovních úrazů, které si vyžádají několik milionů zameškaných hodin. Nejvíce se jich přitom stává v lednu, přičemž další vrchol připadá na květen. „Nejnebezpečnějším“ dnem je pondělí dopoledne. A nejohroženější skupinou jsou dvacátníci a čtyřicátníci. Vyplývá to ze statistik Státního úřadu inspekce práce a Českého báňského úřadu.
Důvod, proč se nejčastěji zraní mladí pracovníci ve věku dvacet a pětadvacet let, je poměrně logický: Neznají rizika, nedokážou si ještě vyhodnotit, co se může stát, chybějí jim potřebné dovednosti a zkušenosti. Ale proč do skupiny nejčastěji zraněných patří rovněž lidé ve věku čtyřicet až pětačtyřicet let?
„Trpí provozní slepotou. Jde o rutinéry, jejichž pracovní činnosti jsou již téměř nevědomé a plně zautomatizované, často také přeceňují své zkušenosti. Z pocitu mazáctví například nepoužívají předepsané ochranné pracovní pomůcky, zatímco nováčci ani nemusí vědět, že je mají vůbec nosit, případě kde a jaké,“ vysvětluje Lubomír Winkler ze společnosti Ardon Safety, která poskytuje bezpečnostní řešení pro zaměstnance z výrobních profesí.
NEJHORŠÍ JE PONDĚLÍ DOPOLEDNE
Nejvíce pracovních úrazů se stává v pondělí, a to hned dopoledne mez devátou a jedenáctou hodinou. Druhým nejrizikovějším dnem je čtvrtek. Odborník na bezpečnost práce Petr Kaňka ze společnosti Bureau Veritas vidí jako jednu z příčin nastavení českého sociálního systému. Existuje totiž příliš velký rozdíl v náhradách za úraz v práci a ve volném čase, což je markantní například při poranění končetiny.
„V některých firmách se polovina lidí zraní v pondělí beze svědka, což může být leckdy podvod a záměr. Bohužel je někdy velmi těžké pracovní úraz neuznat, firmy lidem raději kývou, aby se vyhnuly problémům či soudnímu sporu,“ konstatuje Kaňka.
Riziko úrazů, které prokazatelně vznikají například při práci se stroji, lze podle odborníků snížit pomocí jednoduchých opatření. „Praxe ukazuje, že pravděpodobnost nehody se výrazně zvyšuje kolem tisícího opakování nějakého pracovního úkonu. Z technických řešení se osvědčují třeba bezpečnostní světelné bariéry. Například pokud se zaměstnanec přiblíží k lisu na příliš krátkou vzdálenost a přeruší svým tělem paprsek světla, stroj se automaticky zastaví,“ vysvětluje Antonín Zajíček ze společnosti Schneider Electric, který se profesně zabývá bezpečností strojů.
LEDNOVÉ ÚRAZY PŘI CHŮZI
Z měsíců je nejrizikovější leden. Značná část úrazů se přihodí při chůzi, k čemuž napomáhá „příznivé“ počasí s ledovkou či sněhem. Velmi často se pracovníci zraní právě při pádech na zledovatělém povrchu.
„Počet zranění lze omezit nošením pracovní obuvi s kvalitní protiskluzovou podrážkou. Praktická je také bota s laminátovou či ocelovou bezpečnostní špicí,“ říká expert na pracovní pomůcky Lubomír Winkler. Takové boty jsou současně odolnější vůči vodě, ostrým předmětům; udržují nohu v teple, když je venku zima, a současně ochrání končetinu na takových pracovištích, kde je nárazově velký žár v řádu stovek stupňů Celsia.
V dalších měsících roku pak počet úrazů klesá. Na podobnou úroveň jako v zimě se pak znovu dostává v květnu, což je podle odborníků spojeno se zahájením sezónních prací. Červencový propad zase souvisí s dovolenými, stejně jako prosinec, kdy přes svátky čerpá dovolenou velké množství zaměstnanců.
