Hnutí ANO si plánem zřetelně říká o vedoucí pozici ve vládě příštího volebního období a dává jasně najevo ambici mít stěžejní slovo při ovlivňování ekonomického směřování České republiky v nadcházejících letech.
Ekonomická transformace, kterou hnutí plánuje, má vyjít na zhruba tři biliony korun, což se zdá být realistický odhad. Česká republika trvale patří k výrazně podprůměrně zadluženým zemím EU, pročež její perspektivní práce s dluhem může být značným impulsem celé ekonomice.
Perspektivní práce s dluhem znamená využití deficitního financování výhradně k uskutečnění investic, nikoli pokrývání běžných provozních výdajů. Toto, zdá se, si autoři plánu hospodářské strategie hnutí ANO uvědomují.
Správná je i jejich snaha mobilizovat prostředky krajů a obcí, v objemu kolem 550 miliard korun, které jsou nyní nepříliš produktivně uloženy na účtech samospráv. Na to ostatně opakovaně upozorňuje i Národní rozpočtová rada.
Stěžejním financiérem hospodářské transformace má dle hnutí ANO být soukromý sektor, což je ekonomicky smysluplné, neboť soukromý sektor sdílí optimální motivace dané snahou o zisk a současně úsilím vyvarovat se ztráty. Tím by měla být garantována poměrně vysoká míra hospodárnosti v nakládání s investičními zdroji při současné snaze o maximalizaci míry návratnosti.
Nápor na státní rozpočet při zajišťování ekonomické transformace chce hnutí ANO soustředit do prvních dvou let svého možného nadcházejícího vládnutí, tj. do let 2026 a 2027, což dává smysl z hlediska vývoje politického cyklu.
Otázkou však zůstává, zda se ambiciózní opatření podaří naplnit. Zejména z toho důvodu, že bude-li hnutí ANO vládnout, nejspíše nebude vládnout samo, tedy bude muset hledat politický kompromis právě i v ekonomických otázkách.
Navíc samo může zejména ve druhé polovině svého případného vládnutí během nadcházejícího volebního období tíhnout k upřednostňování líbivých opatření, tedy deficitnímu financování nikoli výhradně investičních, ale i běžných provozních výdajů čili k takzvanému „projídání budoucnosti“. A to přesto, že nyní slibuje zřízení „fiskální kontrolní věže“.
Klíčový záměr ekonomické transformace zvýšit růst české ekonomiky dlouhodobě o více než dva procentní body tudíž staví spíše na ideálním vývoji jak domácí vnitropolitické situace, tak i mezinárodní politické, ba geopolitické situace, na niž žádný český politik vliv nemá a mít nebude.
Autor je hlavní ekonom Trinity Bank
(Redakčně upraveno)
