Ještě letos v únoru přitom bankovní asociace očekávala pro letošek růst ekonomiky o 2,1 procenta a pro příští rok o 2,4 %. „Do horšího výhledu se výrazně propsal negativní dopad obchodních válek a nejistota s nimi spojená,“ uvedla asociace.
„Česká ekonomika letos poroste. Rozpoutání obchodních válek a s tím související zvýšení globální ekonomické nejistoty se ale negativně podepíše na tuzemské investiční aktivitě i vývozech. Spolehnout se ale budeme moci na rostoucí spotřební výdaje domácností a vlády, a to i díky zvýšeným výdajům na obranu,“ konstatoval hlavní ekonom Komerční banky Jan Vejmělek.
Podle ankety ČBA ukousnou obchodní války z růstu českého hrubého domácího produktu (HDP) letos a příští rok 0,8 procenta bodu, přičemž v průměru analytici předpokládají pro rok 2026 ustálení amerických cel na evropské dovozy ve výši 12 procent.
Protože obchodní války Trumpovy administrativy výrazně zvýšily míru nejistoty v ekonomice, zaměřila se asociace opět na toto téma ve své anketě mezi panelisty prognózy. Konsensus, uvedla ČBA, předpokládá americká cla na evropské dovozy v roce 2026 na průměrné úrovni 12 procent (výše pro vybrané segmenty, jako automobily, ocel, hliník, farmacie, pozn. red.).
Celní války by měly během let 2025 a 2026 vést k pomalejšímu růstu české ekonomiky o 0,8 procentního bodu (1% bod nominálního českého HDP je přibližně 80 mld. Kč). „Polovina respondentů předpokládá dodatečný desinflační tlak na české ceny z americko-čínských obchodních válek, ovšem druhá polovina analytiků tento dopad nepředpokládá,“ přiblížila ČBA.
„Nejenže dále slábnou růstové vyhlídky české ekonomiky, ale zároveň vidíme další změnu v očekávaném složení růstu, který bude opět více spoléhat na spotřebu, zatímco investice budou slabší. Tento mix bohužel nenaznačuje potřebné zvýšení potenciálu české ekonomiky, který je zapotřebí ke snížení inflačních tlaků,“ uvedl Jaromír Šindel, hlavní ekonom České bankovní asociace.
„Ovšem startovací pozice české ekonomiky je o něco silnější, než jsme čekali v únoru, či než naznačují čísla HDP za první čtvrtletí. Proto obdobně jako v únoru, nepředpokládáme výrazné dopady do čísel spojených s trhem práce či inflací, což limituje i reakci hospodářské politiky. Reálná mzda dosáhne předcovidové úrovně v příštím roce,“ konstatovala ČBA.
V základním scénáři asociace letos počítá s nepatrným zpomalením meziročního růstu spotřebitelských cen k 2,3 procenta a s pouze dalším mírným zvolněním v roce 2026 na 2,2 procenta. V letošním roce zmírní růst nominálních mezd o více než jeden procentní bod na 5,9 procenta a v příštím roce dále pod pět procent, což může být stále lehce proinflační číslo.
„Reálné mzdy v naší prognóze porostou o 3,5 a 2,7 procenta po 4,5 procenta růstu v loňském roce, což je nepatrně příznivější trajektorie než v únorovém výhledu. Zhoršení trhu práce odráží slabší oživení ekonomiky, ale stále čekáme spíše stabilizaci míry nezaměstnanosti než její výrazný nárůst,“ predikuje ČBA.
Úrokové sazby České národní banky (ČNB) budou podle bankovní asociace pravděpodobně nadále pozvolně klesat. „Pro letošní rok stále vidíme prostor pro jedno další snížení dvoutýdenní repo sazby na 3,25 procenta a v příštím roce na tři procenta.“
Tento výhled se podle analýzy bankovní asociace od listopadu nezměnil, jelikož slabší oživení hospodářství je stále doprovázeno silnější inflací v některých segmentech ekonomiky. „Rovněž vnímáme menší prostor pro posílení kurzu koruny, a to k 24,7 za euro koncem příštího roku z 25 Kč na konci letošního roku,“ uvedla ČBA.
Podle Heleny Horské, hlavní ekonomky Raiffeisenbank, jsou inflační šoky definitivně za námi. „Zásluhou zlevňujících energií a pohonných hmot by se inflace měla v dalších měsících držet okolo dvou procent inflačního cíle ČNB. Vyhráno, ale zdaleka není. Jádrová inflace zůstává zvýšená,“ upozornila ekonomka.
