Korunová hodnota bitcoinů v peněžence vztažené k černému tržišti Nucleus se v uplynulé době značně proměňovala. Zejména kvůli silné kolísavosti ceny bitcoinu, z mnohem menší části pak z důvodu proměnlivosti kursu koruny vůči světovým měnám v čele s dolarem.
Letos 5. března, tedy v předvečer otevření peněženky po takřka devíti letech, disponovala podle analytické platformy Arkham bitcoiny za zhruba 464 milionů dolarů (viz graf, pozn. aut.). Taková suma dle tehdejšího kursu odpovídá přibližně 10,7 miliardy korun.
Pro srovnání, o rok dříve, tedy 5. března 2024, peněženka vykazovala dolarovou hodnotu 363 milionů dolarů. Což v přepočtu do korun činilo dle tehdejšího kursu zhruba 8,5 miliardy korun. Meziročně tedy došlo k nárůstu korunové hodnoty bitcoinů, jež obsahovala, o zhruba 2,2 miliardy.
Přestože s touto peněženkou v dané době neproběhla jediná transakce. Veškerý nárůst její korunové hodnoty spočíval v růstu ceny bitcoinu v dolarech, resp. korunách.
Když se peněženka černého tržiště Nucleus před devíti lety, v dubnu 2016, odmlčela, bitcoiny na ní uložené vykazovaly dolarovou hodnotu 2,2 milionu dolarů. To podle tehdejšího kursu odpovídalo zhruba 53 milionům korun.
Od poloviny dubna 2016 do začátku března 2025, tedy po dobu, po niž peněženka „spala“ a neprobíhaly na ní žádné transakce, se bitcoiny na ní uložené zhodnotily z 53 milionů korun na 10,7 miliardy korun.
Z obchodu s drogami nebo ilegálními zbraněmi tedy pochází nejvíce necelých 0,5 procenta korunové hodnoty bitcoinů, které byly v peněžence přítomny letos začátkem března těsně přes jejím prvním otevřením po takřka devíti letech.
Více než 99,5 procenta korunové hodnoty daných bitcoinů totiž nevzniklo zadržením finančních prostředků ze zprostředkování obchodů s drogami či zbraněmi, nýbrž z důvodu růstu ceny bitcoinu mezi dubnem 2016 a březnem 2025.
Bitcoin za tu dobu v dolarech zhodnotil o zhruba 20 000 procent. Koruna za tu dobu zpevnila vůči dolaru o 3,3 procenta. Poněkud paradoxně tak korunovou hodnotu bitcoinů v peněžence suverénně nejvíce rozhojnilo nikoli zprostředkování obchodů s drogami či zbraněmi, nýbrž to, že český stát poslal jejího majitele Jiřikovského do vězení a zabavil mu elektroniku.
Tím mu na dlouho znemožnil přístup do peněženky. Ta tak právě proto „usnula“, na skoro devět let se zavřela a Jiřikovský v té době jen pasivně registroval, jak její korunová hodnota postupně nabobtnala, z 53 milionů na 10,7 miliardy korun.
Autor je hlavní ekonom Trinity Bank
(Redakčně upraveno)
