Níže je výčet sedmi zásadních omylů celé studie. Ale nejprve, kde a proč se studie vlastně vzala? Vláda se totiž zalekla odporu veřejnosti k novým zeleným daním EU ETS2, a tak si patrně za nemalé peníze (daňových poplatníků, pozn. aut.) u poradenské společnosti PwC objednala studii, jež měla lidi (daňové poplatníky) uchlácholit.
Jenže vzniklá studie evidentně trpí celou řadou nedostatků, takže vládě vážně hrozí, že veřejnost spíše dále roztrpčí, než aby ji zklidnila. Klíčové nedostatky studie jsou tyto:
Za prvé. Vychází z nerealisticky nízkých odhadů průměrné ceny povolenky v letech 2027 až 2032, které jsou v hrubém rozporu s aktuální burzovní cenou termínových kontraktů na povolenky EU ETS2, s mezinárodními tržními odhady investičních skupin, fondů a spekulantů s uhlíkovými odpustky.
Ale také v rozporu s odhady naprosté většiny mezinárodních odborných, univerzitních a akademických pracovišť. Studie se s mezinárodními odhady, s nimiž je v příkrém rozporu, nevypořádává, což představuje kritický nedostatek jakékoli práce, jež by měla působit odborně.
Za druhé. Na základě použití nerealisticky nízkých odhadů studie Čechům „slibuje“ až sedmkrát nižší cenu emisní povolenky pro domácnosti, než jakou například prognózuje instituce financovaná vládou německou (pro celou EU bude platit jedna jediná cena povolenky). Fialova vláda se spoléhá na to, že se Češi nebudou informovat v Německu, kde panuje ve věci povolenek mnohem otevřenější diskuse.
Za třetí. V oficiálním vládním (!) dokumentu k povolenkám EU ETS2, který česká vláda posílá do Bruselu, se pracuje s až více než 13krát vyšší (!) cenou povolenky, než jakou tatáž vláda lidem slibuje jako horní strop. A tedy s až více než 13krát vyšší cenou povolenky, než jakou jako vodítko bere jeden ze dvou scénářů zmíněné studie, kterou si vláda objednala u PwC.
Za čtvrté. Vláda a společnost PwC stavějí svůj pozitivní scénář nízké ceny povolenky EU ETS2 na předpokladu, že cena povolenky v systému EU ETS2 zůstane průměrně kolem 45 eur díky „zastropování“. Takový strop ale v unijní legislativě vůbec neexistuje.
Směrnice (EU) 2023/959 zavádí pouze dočasný stabilizační mechanismus, který umožňuje uvolnit dodatečné povolenky, pokud cena překročí určitou úroveň po dva po sobě jdoucí měsíce. Jde tedy jen o tlumení špiček, nikoli o garanci pevné ceny.
Trh s povolenkami bude i nadále řízen nabídkou a poptávkou, a velmi snadno tak může dojít k vyšším cenám povolenky. Ostatně nyní cena povolenky, resp. příslušného termínového kontraktu, na londýnské i lipské burze roste až přes 90 eur.
Za páté. Studie se nevypořádává ani varováním ekonomů, jako je Silvester van Koten z tuzemského CERGE, společného pracoviště Univerzity Karlovy a Ekonomického institutu České akademie věd. Stabilizační mechanismus uvedený má – například – uvolnit určité množství nových povolenek, jestliže je jejich cena příliš vysoká.
Jenže pokud se firmy v očekávání růstu ceny povolenek předzásobují, aniž by je zatím uplatňovaly, přechodně se může jevit, že povolenek je na trhu příliš. Mechanismus pro stabilizaci trhu tak část povolenek z trhu stáhne. Takže ve výsledku růst cen povolenek ještě zesílí. Mechanismus stabilizace se tak stává spíše „mechanismem destabilizace“, neboť již tak vysokou cenu povolenky ještě zvedá.
Za šesté. Vládní analýza od PwC vůbec nepracuje s takzvanými druhotnými efekty inflace, tedy s přenosem vyšších nákladů na konečné ceny. Česká ekonomika je malá, otevřená a zhruba ze 78 procent závislá na silniční dopravě.
Každé zvýšení ceny pohonných hmot se tak násobí v dodavatelských řetězcích – od stavebnictví přes potraviny až po služby. V praxi proto může být dopad na cenovou hladinu výrazně vyšší, než naznačuje citovaný model.
Za sedmé. Studie vůbec nepracuje s časovou asymetrií. Výnosy z ETS2 totiž budou rozpouštět postupně mezi roky 2026 a 2032, zatímco vyšší ceny energií se projeví prakticky okamžitě.
Autor je hlavní ekonom Trinity Bank
(Redakčně upraveno)
