Boeing tento týden uvedl, že uzemnění „Maxů“ by jej mělo celkově vyjít na 18,6 miliardy dolarů, neboli zhruba 426 miliard korun.
Na úhradu škod leteckým přepravcům by z této částky celkově mělo z jeho účtů odejít zhruba 190 miliard korun. Za loňský rok končí kvůli odstávce letadel poprvé od roku 1997 ve ztrátě.
Letečtí přepravci však kromě škod způsobených odstávkou boeingů nyní vyčíslují i ty plynoucí z omezení provozu, k němuž dochází v důsledku šíření nákazy koronavirem. Jistým vodítkem jim je situace v době šíření nákazy virem SARS v letech 2002 až 2003.
Mezi listopadem 2002 a březnem 2003, kdy šíření nákazy SARS gradovalo, se například akcie evropských aerolinek propadly o dvacet až padesát procent. Do července 2003 se ale tyto akcie opět zotavily. Přitom částečně se na jejich tehdejším poklesu podílela také invaze amerických vojsk do Iráku, k níž došlo v březnu 2003.
V letošním roce jsou zatím propady akcií leteckých přepravců poměrně mírně. Z evropských se nejvíce propadají akcie Lufthansy a Air France-KLM, které od začátku roku ztrácí shodně zhruba čtrnáct procent. Jde přitom o evropské přepravce, kteří provozují nejvíce letů mezi starým kontinentem a Asií. Objem vnitroevropských letů poklesl během šíření nákazy SARS o 0,4 % pasažérokilometrů, což je celkem zanedbatelné číslo.
Pokud tedy nákaza koranvirem nenabude výrazně většího rozsahu než nákaza SARS, aerolinky situaci přečkají bez zásadní újmy.
Autor je hlavní ekonom Czech Fund
(Redakčně upraveno)
