Evropský úřad pro bankovnictví (EBA) proto vyzval národní systémy pojištění vkladů, aby byly připraveny jaksi „ručně“ rozšířit toto pojištění i na vklady v místních pobočkách britských bank, tj. zařadit tyto pobočky mezi účastníky domácího systému pojištění vkladů (pobočky by tak začaly platit příspěvky do tohoto systému).
Pokud by se příslušné pobočky ocitly bez pojištění a pokud by se po brexitu rozšířila mezi střadateli v Evropské unii obava, že (některé) britské banky by – řekněme v důsledku oslabení britského vývozu – mohly mít potíže s vyplácením vkladů, mohlo by to vést k tzv. runu na britské banky. Lidé – nejdřív v EU, ale pak i v Británii nebo kdekoli jinde, kde britské banky operují – by v panice mohli začít houfně vybírat tyto své vklady, což by mohlo nakonec skutečně vést k potížím britských bank s vyplácením vkladů.
Výsledné kymácení britského bankovního sektoru by byl průšvih, který by svými dopady dokázal všechny ostatní aspekty brexitu hravě zastínit.
Autor je ekonom České spořitelny
(Redakčně upraveno)
