Finanční úřady jsou ověšeny letáky vybízející ekonomy, právníky a další vysokoškoláky s obrazně řečeno jednoduchým heslem: Buď výběrčí, přidej se k nám. Ministr financí Andrej Babiš potřebuje hlavně do Prahy posily na berňák. Hledá stovky výběrčích. Ne jen referentů, ale i vedoucích oddělení. Na stránkách finanční správy jsou u každého jednotlivého finančního úřadu vyvěšeny desítky těchto nabízených pozic.
Není divu. Babiš voličům slíbil, že vybere více peněz na daních. Jeho počtáři odhadují, že ročně jich unikne na 160 miliard korun. Elektronická evidence tržeb, měsíční hlášení DPH a další opatření je sice jedna věc, jenže otázka, kdo to všechno zkontroluje, zaeviduje a nakonec vymůže, je ale otázka druhá. I když se i výběr a kontrola daní hodně automatizují, stroje všechno neohlídají a na konci stejně vždy musí sedět cifršpióni.
Ambiciózní mladík
Jeden takový často vysedává do noci v budově finančního úřadu pro Prahu ve Štěpánské ulici. Když už všechny ostatní úřednice típly mezi zaparkovanými auty poslední cigarety vykouřené během svého pracovního dne před úřadem a šly domů, tak on ožívá. Je mladý, do třiceti let, perfektně oblečený, očividně ambiciózní, na monitoru to jen kmitá. Jenže kolik takových do své berní armády Babiš sežene? Tabulkové platy netáhnou, navíc za situace, kdy soukromé firmy nabírají o sto šest.
Už jednou Babiš svolal mimořádné berní posily do Prahy z okolních krajů, hlavně ze severu. A jak se nechal slyšet například na výstavišti v Letňanech, zabralo to. Jenže to byla hurá akce. Postrašit a ukázat neplatičům zuby. Finanční správa ale potřebuje ke svým mlýnům stálé lidi.
Třetina úředníků dělá administrativu
Výběrčích je opravdu zoufale málo v poměru k obří mase plátců. Na 400 tisíc firem, 2,1 milionu živnostníků a 3,7 milionu zaměstnanců připadá pouhých ani ne deset tisíc berních úředníků. Finanční správa sice celkově zaměstnává patnáct tisíc osob, jenže celkově třetina (a v některých krajích až polovina) pracovníků řeší interní administrativu a výkazy EU.
U trestného činu krácení daní, zjištěných za rok 2015 ve výši osmi miliard korun, se policii nepodařilo zajistit ani korunu. Ne, to není překlep! Stačí se podívat do veřejně přístupného statistického celoročního pravidelného statistického výkazu trestné činnosti na webových stránkách policie.
Pro srovnání – v roce 2014 řešila Policie ČR přes 850 případů trestného činu krácení daně s úhrnnou škodou 8,6 miliardy korun. Z toho se podařilo zajistit jen dvacet tisíc korun. Ještě rok před tím se ale polici nebývale dařilo. Zajistila 1,5 milionu korun.
Vyrovnat obří nedoplatky se snaží Finančně analytický útvar ministerstva financí (FAÚ). Ročně chytí dvě tři miliardy. Jenže stále je to jen kapka v moři státního rozpočtu. Chceme-li lepší školství a nemocnice, tak je bohužel pravdou, že aby stát více vybrat, potřebuje k tomu více berních úředníků. Ale jde i o to, aby se soustředili na výběr daní, padni komu padni, a nestali se mocenským nástrojem.
