Zatímco evropské ekonomiky vykazují známky stabilizace, Spojené státy se nadále snaží zkrotit zvýšenou míru inflace. Přestože Fed, centrální banka USA, minulý týden snížil sazby na 3,5–3,75 procenta, jeho předseda Jerome Powell prezentoval tento krok jako opatrnou reakci na ekonomická data, nikoli jako začátek agresivního uvolňování měnové politiky.
Jednota uvnitř banky se navíc rozpadá. Poprvé od roku 2019 hlasovali hned tři členové jinak než většina. Jeden požadoval rychlejší snižování sazeb, dva naopak tempo pomalejší.
Úroková sazba ČNB se nyní nachází na 3,5 procenta. Trh momentálně očekává, že na této úrovni setrvá po většinu roku 2026. Samotná tuzemská centrální banka předpokládá, že sazby zůstanou přibližně na současné úrovni i v příštím roce, přičemž některé analýzy počítají s možným růstem k 3,75 procenta do konce příštího roku, pokud budou inflační tlaky ve službách přetrvávat.
Klesající úrokové sazby zvýhodňují akciové investory, jelikož snižují výnosy spořících produktů, dluhopisů a fondů peněžního trhu. Navíc také stimulují ekonomický růst, kromě jiného i díky lepší dostupnosti financování pro firmy. To by mohl být jeden z klíčových faktorů pro růst trhu v roce 2026.
Britská centrální banka pravděpodobně po několikaměsíční pauze přistoupí ke snížení sazeb na 3,75 procenta se snahou nalézt rovnováhu mezi stále zvýšenou inflací a napjatým trhem práce. Inflace v Británii dosahuje 3,6 procenta, tedy výrazně nad dvouprocentním cílem centrální banky. Trh však očekává, že by Bank of England měla v budoucím roce sazby snižovat pouze jednou.
Evropská centrální banka (ECB) drží sazby již od léta na dvou procentech a neočekává, že by v dohledné době musela měnovou politiku měnit. Trh v tuto chvíli přisuzuje vyšší pravděpodobnost tomu, že bude ECB v roce 2026 sazby zvyšovat, než, že je sníží.
Obavy z dopadů Trumpovy celní politiky se nenaplnily a kombinace silných ekonomických dat a náznaku opětovného růstu cen, zejména ve službách, výrazně omezuje prostor pro další snižování sazeb.
Japonská centrální banka naopak zřejmě sáhne ke zvýšení sazeb z 0,5 na 0,75 ECB. Silná podnikatelská důvěra, inflace nad cílem a stabilní očekávání růstu mezd podporují zvýšení sazeb. Reálné (o inflaci očištěné, pozn. aut.) sazby však zůstávají hluboce záporné.
Po snižování sazeb v letošním roce by trhy v tom následujícím mohly začít výrazněji pociťovat efekt uvolněnější měnové politiky. Stabilní evropské ekonomiky v kombinaci s prostorem k dalšímu snižování sazeb v USA vytváří dobré podmínky pro růst. Bude ale nadále klíčové sledovat přicházející makroekonomická data a změny ve světové obchodní politice.
Autor je investiční analytik společnosti eToro
(Redakčně upraveno)
Ilustrační foto: Depositphotos.com
