Klíčovými faktory pro pomalý celosvětový růst HDP jsou válečné konflikty a nejistota spojená s konanými volbami v klíčových světových ekonomikách. Analýza také předpovídá, že centrálním bankám se podaří dosáhnout inflačních cílů pravděpodobně až na počátku roku 2025, tedy o šest měsíců později, než se původně očekávalo.
Nadcházející výsledky voleb v USA, Velké Británii či Francii a vývoj válečných konfliktů opět prověří odolnost ekonomik. Globální růst dosáhl v prvním pololetí svého dna, ale v globálním výrobním sektoru je stále přebytek nabídky a zejména v eurozóně je nízká poptávka.
Rizika recese v eurozóně přetrvávají a v USA se dokonce zvyšují, což je způsobeno zejména stavem trhu práce – postupně dochází k navyšování nezaměstnanosti. V letech 2024 a 2025 očekáváme růst globálního HDP na 2,8 procenta, přičemž v USA růst zpomalí svůj růst na 1,7 procenta a v eurozóně dosáhne zvýšení na 1,4 procenta.
Čína bude i nadále zvládat zpomalení svého růstu (+4,3 % v roce 2025). Vliv na tyto výsledky má především zvýšená nejistota z výsledků voleb v supervolebním roce (volby v USA, Velké Británii či Francii, pozn. aut.) a pokračující globální konflikty.
Ve více nepříznivém scénáři (větší fiskální skluz a nadále rostoucí geopolitická rizika) by znamenal o 1,5 procentního bodu nižší globální růst a o jeden procentní bod vyšší inflaci. To by například znamenalo udržení úrokových sazeb na vyšší úrovni po delší dobu.
Klíčovým makroekonomickým ukazatelem pro následující měsíce bude i inflace. Centrální banky odložily nebo zpomalily své cykly uvolňování kvůli inflaci. Inflačních cílů bude pravděpodobně dosaženo na počátku roku 2025, tedy o šest měsíců později, než se původně očekávalo.
V celosvětovém měřítku by inflace měla v roce 2025 dosáhnout 3,9 procenta po 5,6 procenta v roce 2024, přičemž v USA by měla směřovat ke dvěma procentům a v eurozóně 2,1 procentům. Čína by se naopak měla dostat z deflace (+1,5 %).
Inflace začala růst i ve střední Evropě – údaje za duben však ukazují oživení inflace v Česku (2,9 % meziročně, březen 2 %), Polsku (2,4 %, březen 2,0) a Maďarsku (3,7 %, březen 3,6 %). Za tímto obratem stál především výraznější růst cen potravin.
Vývoj inflace by však měl kopírovat celosvětové prognózy. Celková inflace v Česku (3,7 % meziročně v prosinci) Polsku (3,6 %) a Maďarsku (4,8 %) se do konce roku 2024 opět zvýší nad cílové hodnoty centrální banky. V roce 2025 by se měla inflace postupně zmírňovat a vracet se do horní poloviny cílových pásem.
Autor je ředitel české pobočky Allianz Trade
(Redakčně upraveno)
