Z podrobnější struktury je patrné, že k růstu přispěly hlavně služby, z nichž některé vstupují do jádrového deflátoru soukromé spotřeby (PCE), který je pro americkou centrální banku (Fed) preferovaným ukazatelem cenových tlaků.
Na finančních trzích tato data spustila korekci pohybů předchozích dní, kdy od úterního zveřejnění spotřebitelské inflace docházelo ke zvyšování sázek na výraznější uvolnění měnové politiky Fedu, které doprovázel pokles tržních úrokových sazeb, výnosů amerických dluhopisů, růst akciových indexů a oslabování amerického dolaru.
Ve čtvrtek naproti tomu zelené bankovky proti euru zpevnily o 0,4 procenta. I tak ovšem dolarový peněžní trh stále zaceňuje více než 90% pravděpodobnost snížení úrokových sazeb Fedu o 25 bazických bodů hned na zářijovém zasedání. Globálně sílící dolar dostal pod tlak měny středoevropského regionu. Ty proti euru odepsaly 0,1–0,3 procenta. Koruna oslabila o 0,2 procenta.
Začátek letošního roku byl poznamenán snahou amerických firem a spotřebitelů o předzásobení před zavedením nových cel, ve druhém čtvrtletí však již tento efekt slábl. To by podle nás mělo být patrné i ve třetím kvartálu. Struktura růstu bude zveřejněna 5. září.
Data z eurozóny zásadní překvapení nepřinesla. Mezičtvrtletní růst ekonomiky eurozóny v letošním druhém letošním čtvrtletí byl ve druhém čtení potvrzen na 0,1 procenta. Ke zpomalení dynamiky přispěla i vysoká základna z letošního prvního čtvrtletí, kdy hrubý domácí produkt (HDP) vzrostl o 0,6 procenta mezikvartálně, což bylo nejvyšší tempo od prvního kvartálu roku 2023.
Mezičtvrtletní růst ve druhém čtvrtletí byl podle nás tažen spotřebou domácností a vlády (+0,2 p. b.) a zásobami (+0,2 p. b.), zatímco investice (-0,2 p. b.) a čistý vývoz (-0,1 p. b.) růst tlumily. Mírné zklamání přinesla červnová průmyslová produkce, která se snížila o 1,3 procenta meziměsíčně. Pravděpodobně se tak projevuje oslabení poptávky po průmyslovém zboží z USA po zvýšení cel.
Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
Ilustrační foto: Depositphotos.com
