V rostlinné výrobě došlo k meziročnímu poklesu o 0,8 procenta, zejména zelenina zlevnila o 16,9 procenta a brambory o 18,5 procenta. V živočišné výrobě ale ceny nadále rostou – meziročně o 19,1 procenta. Ceny vajec vzrostly o 42,8 procenta, skotu o 40,9 procenta a mléka o 19,7 procenta. Klíčové je, že meziměsíčně se tyto ceny oproti srpnu stabilizovaly a nadále výrazně nerostou.
Průmyslové ceny meziročně klesly o jedno procento. Hlavní příčinou je pokles cen energií – elektřina a plyn zlevnily o 3,8 procenta, uhlí o 10,5 procenta. Ale i mimo energetiku vidíme změnu, chemické látky zlevnily o 7,8 procenta.
I bez cen energií pozorujeme zmírnění růstu průmyslových cen, v září meziročně rostly jen o 0,2 procenta – zatímco v srpnu to bylo 0,5 procenta. Vidíme tedy zpomalování, které signalizuje, že poptávka po průmyslové produkci je slabší. To je pozitivní zpráva pro spotřebitele – cenový tlak slábne.
Ve stavebnictví pokračuje mírný růst – ceny stavebních prací meziročně vzrostly o tři procenta, materiály o jedno procento. Zajímavý vývoj jsme v září viděli u tržních služeb. Služby meziročně rostly o 4,5 procenta, meziměsíčně o 1,4 procenta. Reklamní služby vzrostly meziměsíčně o 18,1 procenta a mediální služby o 16,7 procenta.
Tento růst v září souvisí s kombinací faktorů – začátek školního roku bývá pro marketing atraktivní období a podzimní nábor zaměstnanců rovněž zvyšuje poptávku po reklamě a propagaci. Letos navíc vyšší poptávku po mediálním prostoru ovlivnily také kampaně před sněmovními volbami. Pokud z tohoto segmentu vyloučíme reklamu, růst tržních služeb se snižuje na 3,3 procenta meziročně.
Zářijová čísla potvrzují, že cenové tlaky na straně výrobců slábnou. Zemědělství se vrací k nižším tempům růstu po letním vzestupu, ceny ostatních průmyslových výrobků ve své podstatě stagnují. Ceny energií jsou meziročně nižší. To vytváří příznivé podmínky pro pokles spotřebitelské inflace, kterou budou táhnout hlavně nižší ceny energií a pokles cen v rostlinné výrobě.
Kvůli dlouhodobě rostoucím cenám v živočišné výrobě však nelze očekávat tak rychlé snižování inflace, jaké by si spotřebitelé přáli. Česká ekonomika se ochlazuje – poptávka oslabuje a cenové tlaky ustupují. To naznačuje, že se inflace vrací k cíli České národní banky, což snižuje tlak na zpřísňování měnové politiky.
Autor je partner poradenské skupiny Moore Czech Republic
(Redakčně upraveno)
