Míra inflace v prosinci zrychlila na úroveň 3,2 % meziročně. Byla tak nejvyšší od roku 2012. Zdražování v posledních měsících loňského roku bylo nejrychlejší za více než sedm let a se vstupem do roku 2020 se situace nezmění – citelný růst cen pokračuje, i kvůli zavedení spotřební daně z tabáku či alkoholu a dalším novoročním změnám.
Koncem roku 2019 tak míra inflace zůstala nad horní mezí tolerančního pásma inflačního cílování, v rozporu s předpoklady z první poloviny roku, kdy se obecně očekával její sestup k úrovni inflačního cíle ještě před koncem loňska. Inflační tlaky silně podporuje stále poměrně vysoká jádrová inflace, v níž se zejména promítá citelný růst mezd.
Nadále svižně rostou ceny bydlení, ale na vyšší úrovni zůstává také dynamika cen v oblasti energií, zejména elektřiny, dále lihovin nebo některých potravin, jako je vepřové či cukr, což jsou tradičně kolísavé složky, které se neřadí do tzv. jádrové inflace.
Naopak protiinflačně působí vývoj v mezinárodním prostředí. Polevují totiž tlaky v oblasti dovozu, a to kvůli nejistotám v globálním ekonomickém prostředí, které jsou odrazem obchodní války mezi USA a Čínou, stále nedořešeného brexitu, nárůstu protekcionismu, ale také otazníků v oblasti environmentálních opatření týkajících se energetického nebo automobilového průmyslu.
Zásadní součástí dovozu je i ropa a ropné produkty, jejichž cena zůstala v prosinci meziročně níže, což korigovalo tlaky na obecný růst cen.
K cíli ve výši dvou procent se bude míra inflace letos shora přibližovat postupně během prakticky celého letošního roku. Za celý letošní rok vykáže inflace úroveň 2,7 procenta. Nelze vyloučit, že centrální banka zvýší i v reakci na vyšší než očekávanou inflaci své úrokové sazby, a to už během prvního letošního čtvrtletí.
Autor je hlavní ekonom Czech Fund
(Redakčně upraveno)
