Tovární objednávky zaznamenaly hluboký meziměsíční pokles o 11,1 procenta, zatímco konsensus počítal se snížením o 4,3 procenta. To potvrzuje skutečnost, že navzdory částečnému zlepšení situace evropský průmysl stále čelí dílčím strukturálním problémům. Mezi ty patří i ceny energií, které jsou ve srovnání se zahraniční konkurencí vyšší.
Současný nárůst cen energetických komodit může situaci opět zhoršit. Nedávno započatý a nyní pokračující nárůst nejistoty, inflačních rizik a tržní volatility zároveň pravděpodobně stojí za poklesem důvěry investorů v eurozóně podle indikátoru Sentix ze 4,2 na -3,1 procenta, což však bylo v souladu s tržním konsensem.
Vývoji na finančních trzích nadále dominovalo dění kolem konfliktu na Blízkém východě. Napětí mezi Spojenými státy a Izraelem na straně jedné a Íránem na straně druhé během víkendu dále sílilo. Odvetná opatření Íránu zaměřená na ostatní země Perského zálivu znamenala, že konflikt se nyní týká v podstatě celého Blízkého východu.
Z důvodu omezení jak na straně těžby v důsledku materiálních škod po útocích, tak na straně vývozu vlivem přerušení provozu v Hormuzském průlivu, po víkendu pokračoval strmý nárůst cen ropy a zemního plynu. Cena ropy Brent se v pondělních ranních hodinách dokonce dostala na dosah 120 dolarů za barel.
Po zprávách o tom, že by v případě některých zemí mohlo dojít k uvolnění části strategických ropných rezerv, však došlo ke korekci do blízkosti 100 dolarů za barel. Spotová cena zemního plynu vzrostla k 60 EUR/MWh. K významnému nárůstu v případě zemního plynu došlo v pondělí i u termínovaných kontraktů.
Plyn s dodáním v horizontu jednoho roku se obchodoval za přibližně 50 EUR/MWh. Dodávky ropy v ročním horizontu se pak prodávaly za zhruba 75 USD/barel. Zatímco ke konci minulého týdne finanční trhy podle křivky cen komoditních kontraktů spíše věřily v brzké ukončení konfliktu, tak nyní se sázky na tento scénář snížily.
Úrokové sazby v důsledku konfliktu výrazně vzrostly. Směrem vzhůru je pravděpodobně tlačí obavy z další inflační vlny. Nárůst zaznamenaly jak dolarové, tak i eurové sazby. V USA podle aktuálního tržního zacenění zůstává hlavním scénářem snižování úrokových sazeb, kdy trh do konce letošního roku plně zaceňuje jedno snížení (v září) a druhému dává zhruba 50% šanci.
V eurozóně se ale hlavním scénářem již stalo zvyšování sazeb, kdy trh do konce roku plně zaceňuje jedno zvýšení (také zhruba v září, pozn. aut.) a dalšímu dává 50% šanci. Důvodem tohoto vývoje je jednak odlišná výchozí úroveň úrokových sazeb, vysvětlením ale může být i větší závislost Evropy na dovozu energií, než je tomu u USA.
Americká měna během pondělka posílila o zhruba 0,3 procenta, když jí nadále pomáhá zvýšená averze vůči riziku. Výprodej rizikových aktiv se nevyhnul ani středoevropským měnám, i když pondělní ztráty nakonec nebyly nikterak výrazné. Maďarský forint vůči euru oslabil o 0,3 procenta, polský zlotý a česká koruna pak o shodnou 0,1 procenta.
S úrovněmi kolem 24,40 CZK/EUR je tuzemská měna vůči negativním vnějším šokům dosud překvapivě odolná. Koruně pravděpodobně pomáhá nárůst tržních korunových sazeb, a tedy i úrokového diferenciálu, ke kterému od vypuknutí konfliktu na Blízkém východě došlo. Finanční trhy nyní v ročním horizontu očekávají zvýšení tuzemské repo sazby do blízkosti 4 procent (ze současných 3,5 %).
Trh může mít obavy z obdobné inflační vlny, jako byla ta vyvolaná válkou na Ukrajině. Evropská i česká ekonomika jsou však nyní mnohem méně zranitelné. Přispěly k tomu jednak investice do úsporných technologií a rovněž z geografického hlediska více diverzifikované dovozy energií do EU.
Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
Ilustrační foto: Depositphotos.com
