Český statistický úřad (ČSÚ) uvedl, že ceny průmyslových výrobců v dubnu klesly meziměsíčně o 0,8 procenta a meziročně dokonce o 1,3 procenta. „Ceny průmyslových výrobců již tři měsíce v řadě klesají, jak v meziměsíčním, tak meziročním srovnání,“ řekl Vladimír Klimeš z ČSÚ.
Tereza Krček, analytik Raiffeisenbank, připomněla, že za výrazným snížením cen stojí zejména pokles energetické složky. „Pro srovnání: Ropa se letos v lednu obchodovala za 82 dolarů za barel, v dubnu poklesla na 63 dolarů a minulý rok v dubnu se obchodovala za 86 dolarů,“ řekla.
Propad cen ropy byl podle ní způsoben nejistotou, která pramenila ze zpomalení globálního ekonomického růstu s ohledem na uvalení amerických cel, a tím pádem nižší poptávky po ropě. „Ruku v ruce s tím Aliance OPEC+ rozhodla, že se od května, a ještě více od června, zvýší těžební kvóty, což podnítilo obavy z možného přebytku ropy na trzích,“ konstatovala analytička.
Domnívá se, že ceny průmyslových výrobců zůstanou prozatím dále tlumené zprávě díky nižších cen ropy a energetických komodit. Slabá poptávka po zboží navíc stlačuje výrobní ceny dolů.
„Na druhé straně rostou ceny vstupů, firmy nenakupují tolik materiálů a surovin a raději čerpají ze stávajících zásob. Ceny výrobců mohou být v budoucnu pod tlakem také z důvodu možného dodání čínského zboží na evropský trh, které mělo původně mířit do USA,“ uvedla Krček.
Nejistá celní válka
Spojené státy sice s Čínou uzavřely celní příměří, v jehož rámci USA sníží cla na čínské zboží ze 145 na 30 procent a Čína sníží cla na dovezené zboží z USA ze 125 na 10 procent, avšak pouze na 90 dní. „Další vývoj ohledně celní politiky Spojených států zůstává nejistý,“ dodala Krček.
Podle Jaromíra Jáče, hlavního ekonoma společnosti Generali Investments CEE, byl dubnový pokles výrobních cen v průmyslu nejprudší od loňského ledna. V komentáři pro faei.cz odhaduje, že by měl v květnu meziroční pokles cen v průmyslu výrazně zmírnit.
„Data o vývoji výrobních cen potvrzují absenci inflačních tlaků ve většině oblastí průmyslové výroby, data o vývoji cen v zemědělských výrobců naopak podporují scénář dalšího růstu cen potravin,“ řekl Jáč. Jaký to bude mít dopad na měnovou politiku České národní banky (ČNB)?
„Lze předpokládat, že poté, co ČNB počátkem května snížila své úroky o čtvrt procentního bodu, repo sazbu na úroveň 3,5 procenta, nyní nebude s dalším snižováním úroků spěchat: Pro červen očekáváme stabilitu úrokových sazeb ČNB,“ konstatoval Jaromír Jáč.
„Očekáváme, že příští a zároveň zřejmě poslední snížení úroků ČNB ve stávajícím cyklu přijde v srpnu: Repo sazba by tak mohla dosáhnout úrovně 3,25 procenta a na této úrovni by se následně mohla po delší dobu stabilizovat,“ dodal.
Více, než se čekalo
Petr Kymlička, partner poradenské skupiny Moore Czech Republic, zase upozornil na to, jak mohou být průměrné ceny zavádějící. „Neboť ceny průmyslových výrobců bez energií byly meziročně vyšší o 0,6 procenta a v březnu též o 0,6 procenta,“ uvedl Kymlička pro faei.cz.
Martin Gürtler, analytik Komerční banky, uvedl, že dubnový meziroční pokles cen tuzemských průmyslových výrobců o 1,3 procenta byl o něco větší, než očekávala prognóza tohoto bankovního domu i trh.
„Vliv na to měly snižující se ceny energií v čele s levnější ropou, jejíž dovoz navíc zlevňoval silnější kurz koruny vůči dolaru. Elektřina pak meziměsíčně zlevnila o čtyři procenta,“ konstatoval Gürtler pro faei.cz.
Dodal, že dubnová data o vývoji cen potvrzují odlišný vývoj napříč jednotlivými složkami inflace. Nižší ceny energií a slabá poptávka po průmyslovém zboží, na což působí i klesající investiční aktivita, jsou důvodem, že ceny zboží jsou oproti loňsku téměř beze změny.
„Naproti tomu ale ceny potravin a služeb stále rostou rychlým tempem. Tyto vlivy se pravděpodobně budou ve zbytku roku vzájemně kompenzovat,“ poznamenal Martin Gürtler.
„Po více volatilní první polovině letošního roku by se tak spotřebitelská inflace měla podle naší prognózy ve druhé polovině roku ustálit poblíž dvouprocentního cíle ČNB. Za celý rok 2025 by pak měla v průměru činit 2,2 procenta,“ dodal.
