Ceny výrobců v Česku se propadly výrazněji, než čekal trh

Zářijová data o vývoji tuzemských výrobních cen (cenové indexy PPI) podle aktuálních dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) hlásí prohloubení meziročního snížení cen v tuzemském průmyslu a výrazné zpomalení meziročního růstu cen v zemědělství.
Tahounem prohloubení meziročního poklesu výrobních cen v průmyslu byly ceny elektřiny a plynu. Ilustrační foto: Depositphotos.com
Tahounem prohloubení meziročního poklesu výrobních cen v průmyslu byly ceny elektřiny a plynu. Ilustrační foto: Depositphotos.com

Ceny průmyslových výrobců v září klesly meziročně o jedno procento; ceny se propadly výrazněji, než čekal trh, a prohloubily tak meziroční pokles ze srpnových 0,8 procenta. Ceny zemědělských výrobců v září vykázaly meziroční růst 7,1 procenta, což představuje nejmírnější tempo od loňského listopadu.

Výrobní ceny v tuzemském průmyslu vykázaly v září meziroční pokles o jedno procento, zatímco finanční trh očekával zmírnění meziroční poklesu ze srpnových 0,8 na 0,7 procenta v září. Výrobní ceny v průmyslu tak vykázaly osmý meziroční pokles v řadě a v letošním 3. čtvrtletí klesly výrazněji, než ve své prognóze předpokládala Česká národní banka (ČNB).

Ta ve své prognóze z počátku srpna očekávala, že ceny průmyslových výrobců v letošním 3. čtvrtletí klesnou meziročně v průměru o 0,6 procenta, když v letošním 2. čtvrtletí klesly meziročně o 0,9 procenta. Zveřejněné údaje ale ukazují, že pokles výrobních cen v tuzemském průmyslu v letošním 3. čtvrtletí činil jedno procento.

Tahounem prohloubení meziročního poklesu výrobních cen v průmyslu byly ceny elektřiny, plynu, páry a klimatizovaného vzduchu, u nichž se v září meziroční pokles prohloubil na 3,8 procenta po dvouprocentním poklesu vykázaném v srpnu.

Zpracovatelský průmysl vykázal v září meziroční pokles cen o 0,1 procenta poté, co v srpnu ceny meziročně klesly o 0,4 procenta. Zpomalil se například meziroční růst výrobních cen v potravinářském průmyslu, z 3,4 na 2,8 procenta, anebo u počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení (z 0,8 % na 0,1 %).

V případě motorových vozidel se prohloubilo tempo meziročního poklesu cen ze srpnových 1,1 na 1,2 procenta v září. V případě zemědělských výrobců meziroční růst cen letos v září činil 7,1 procenta po růstu 11,4 procenta vykázaném v srpnu. V rostlinné výrobě výrobní ceny v září meziročně klesly o 0,8 procenta, když ještě v srpnu vykázaly meziroční růst o 4,6 procenta.

Živočišná výroba ale hlásí další zrychlení meziročního růst výrobních cen z 18,9 na 19,1 procenta. Vývoj cen v rostlinné výrobě ale dle našeho názoru naznačuje, že meziroční růst výrobních cen v živočišné výrobě začne zpomalovat.

Září hlásí zrychlení meziročního snížení výrobních cen v tuzemském průmyslu a další zpomalení růstu výrobních cen v zemědělství. Pro říjen tipujeme další zpomalení meziročního růstu cen v zemědělství, v případě průmyslu lze pro říjen čekat obdobný meziroční pokles cen jako v září a případně i mírné zrychlení tempa tohoto poklesu.

Data o vývoji výrobních cen za letošní září přinesla dobré zprávy: Meziroční pokles cen v průmyslu se prohloubil a meziroční růst cen v zemědělství se výrazně zmírnil. Nepředpokládáme však, že čerstvá data o vývoji výrobních cen v tuzemském zemědělství a průmyslu budou mít nějaký bezprostřední dopad na měnovou politiku ČNB.

Naposledy tuzemská centrální banka snížila úroky počátkem května, o čtvrt procentního bodu. Repo sazba se tak dostala na svou aktuální úroveň 3,50 procenta, a dále snižovat úrokové sazby bankovní rada nechce. Jinými slovy: Cyklus snižování úrokových sazeb, jež ČNB započala v prosinci 2023, zřejmě již skončil.

Předpokládáme, že ČNB ponechá úrokové sazby beze změny nejen ve zbytku letošního roku, tedy na zasedání v listopadu a prosinci, ale možná také po celý rok 2026.

Vedle obav z vývoje mezd a cenových tlaků ve službách a na trhu nemovitostí bude centrální banka také velmi pozorně sledovat, nakolik bude mít výsledek parlamentních voleb a formování nové vlády dopad na výhled rozpočtové disciplíny, neboť schodek veřejných financí je pro ni též důležitým parametrem pro hodnocení inflačních rizik.

Autor je hlavní ekonom společnosti Generali Investments CEE
(Redakčně upraveno)

Zavřít reklamu
Sdílet článek
Diskuse 0
Sdílet článek

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek