Všechny červencové statistiky mohlo ale částečně ovlivnit i nepříznivé počasí v některých částech Číny. Meziroční růst průmyslové produkce zvolnil z 6,8 na 5,7 procenta a rovněž zaostal za konsensem ve výši šesti procent.
Čínská vývozní aktivita zatím zůstává relativně robustní, když klesající export do USA vyvažuje vyšší odbyt na trhu EU a zemí skupiny ASEAN. Vývoz do jihoasijských zemí ale mohl obsahovat i reexporty do USA.
V tom se mohl stále do určité míry projevovat efekt předzásobení vztahující se jednak k termínu konce moratoria na reciproční cla a stejně tak i ke konci obchodního příměří mezi USA a Čínou, které na obou stranách přineslo výrazné snížení celní zátěže. Tento týden bylo přitom příměří prodlouženo, a to do začátku listopadu.
Za odhady navíc zaostal také vývoj fixních investic, jejichž meziroční růst v červenci zpomalil z 2,8 na 1,6 procenta. Za tímto slabým růstem stojí tamní vysoká míra nevyužitých výrobních kapacit, klesající ziskové marže a nejistota spojená s dopady cel.
V útlumu navíc zůstává také tamní nemovitostní sektor. Ten zčásti přispívá i ke slabé spotřebitelské poptávce, když klesající ceny nemovitostí redukují bohatství domácností, z velké části alokované právě do tohoto typu aktiv.
Celkově pro druhou polovinu roku očekáváme zpomalení čínské ekonomiky, když k oslabující spotřebitelské poptávce se přidají negativní dopady amerických cel na tamní výrobní sektor. Jeho vývoj je přitom již nyní silně deflační, když ceny průmyslových výrobců v červenci meziročně klesly o 3,6 procenta.
Spotřebitelské ceny meziročně stagnovaly, zatímco jádrová inflace nepatrně vzrostla z 0,7 na 0,8 procenta. S klesající poptávkou a cenami nemovitostí je však otázkou, zdali růstový trend jádrové inflace z posledních měsíců může dále pokračovat.
Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
