Na začátku března to byly už jen necelé 44 miliardy korun, jež chyběly k historickému maximu čtyř bilionů korun, které při dosavadním tempu úspor mohly české domácnosti držet ve svých rezervách. Nestalo se. Vklady na běžných účtech se snížily o 11 miliard, ve stavebním spoření o 2,5 miliardy a jedinou položkou, kde ČNB zaznamenala růst, byly spořicí účty.
První bilion korun na svých účtech zaznamenaly české domácnosti v roce 2004, dvou bilionů dosáhly v roce 2015 a tříbilionová hranice byla překročena v roce 2020. Zda v letošním roce padne další kóta, ukáží teprve příští měsíce.
Proti jejímu dobytí hovoří pokles reálných příjmů obyvatel, větší optimismus při utrácení, přesun úspor do hypoték a také pokles úrokových sazeb, které přestávají motivovat k úsporám. Navíc banky stále intenzivněji propagují jiné druhy investování než úročené bankovní vklady. Nejde ovšem o snahu obohatit klienty, ale spíš o cestu, jak navýšit vlastní zisky.
