Růst HDP by se měl i letos udržet nad dvěma procenty, přičemž hlavním motorem bude spotřebitelská poptávka. Tu povzbudí pokračující růst mezd (v průměru o 5,5 %, pozn. aut.) a také stabilizace na trhu práce.
Důležité tak je, že rychlejší růst ekonomiky znovu pocítí zaměstnanci ve svých peněženkách. Růst ekonomiky bude navíc vyváženější než v předchozích letech – vedle spotřeby by měly pozitivně přispět i investice a postupně také zahraniční obchod.
Krátkodobým růstovým impulsem bude i fiskální politika nové vlády. Odpuštění poplatku za obnovitelné zdroje zlevní již od ledna elektřinu, ve hře jsou i vyšší platy ve veřejném sektoru apod. To vše ale pouze za cenu vyššího zadlužení, resp. deficitu veřejných financí, který by se dle našich odhadů mohl letos přiblížit hranici tří procent HDP.
Nižší ceny energií vyvolané administrativním zásahem vlády, ale i vývojem na energetických trzích (levnější ropa a plyn) by měly tlačit letošní inflaci ke dvěma procentům.
Již v lednu je navíc pravděpodobný pokles i pod tuto hranici. Lehce zvolňovat by měla i inflace ve službách, byť zde zůstáváme opatrní.
Silná spotřebitelská poptávka v kombinaci s rozvolněnou fiskální politikou a přehřátým trhem nemovitostí (do inflace se propisuje skrze tzv. imputované nájemné) udrží jádrové cenové tlaky na zvýšené úrovni. A to dle nás bude hlavním argumentem pro stabilitu sazeb České národní banky na 3,5 procenta.
Ani letošek se neobejde bez negativních rizik. Ať už jde o vývoj německé ekonomiky, kde by po šesti letech stagnace konečně mělo dojít k cyklickému oživení, hospodářsko-politické rozmary amerického prezidenta Donalda Trumpa nebo geopolitická rizika v čele s válkou na Ukrajině.
Česká ekonomika v minulém roce ukázala nad očekávání vysokou míru odolnosti a navzdory turbulentním podmínkám se jí dařilo. Ani tento rok není důvod se podceňovat – čekají nás dobré časy a minimálně z makroekonomického pohledu je důvod k optimismu.
Autor je hlavní ekonom společnosti Patria Finance
(Redakčně upraveno)
