Na dolních příčkách pomyslného žebříčku je Francie a Itálie (5,8 %) spolu s Finskem (7,1 %). V tomto směru je třeba dodat, že Francie se svým 6,5% zdražením elektřiny patří mezi země, které se dokázaly výraznému zvýšení cen této energie vyhnout. V ČR se naproti tomu cena elektrické energie zvýšila meziročně už o 30 procent, zatímco v Německu jen o 21 procent, ve Slovinsku dokonce o 16 procent poklesla.
Proč je česká inflace výrazně vyšší než ve většině zemí EU? Důvodů je hned několik. Jedním z nich je třeba jiné načasování růstu cen energií oproti některým jiným zemím. Zvyšování růstu cen energií začalo později a kumuluje se do kratšího časového období. Zároveň tu není žádná úleva pro domácnosti v podobě zastropovaných cen.
Dalším důvodem naprosto bezprecedentní zvyšování cen oblečení (+22 %), které nevidíme nikde jinde. Zatímco v celé EU se tyto ceny zvýšily o 2,4 %, u nás jde o desítky procent. Svádět to nemůžeme ani na korunu, protože podobný problém nemá ani Maďarsko (4,6 %) nebo Polsko (3,8 %).
Rekordní je i zvyšování cen v restauracích (+22,6 %), ve kterém je ČR rovněž jedničkou. Jen těsně za námi je Slovensko (19,9 %) a Bulharsko (17,6 %). Evropský průměr +6,6 procenta je na hony vzdálený aktuální české praxi.
Výrazně nadprůměrně v ČR rovněž vzrostly ceny pohonných hmot a automobilů a tabáku. Rychleji, než v EU, u nás rostou i ceny téměř všech druhů potravin včetně sladkostí; výjimkou je pouze ovoce a zelenina.
Co čekat dál? Vzhledem k tomu, že do inflace není ještě zcela započten vliv vyšších cen plynu a elektřiny lze očekávat, že ani aktuální 15,2 procenta nejsou vrcholem současné inflační vlny. Lze jen spekulovat, kam až se ceny v následujících měsících vyšplhají. Inflace se letos stala téměř nepredikovatelnou veličinou, podobně jako hrubý domácí produkt (HDP) v roce 2020.
Autor je hlavní ekonom Banky Creditas
(Redakčně upraveno)
