Z velké části to přitom bylo dané devalvací tamní měny. „Vývoj turecké liry v roce 2018 v jednu chvíli připomínal vývoj některé z kryptoměn vzhledem k její silné devalvaci,“ uvedl analytik společnosti Bossa Štěpán Hájek. Podle předsedy představenstva Asociace exportérů Otto Daňka byla důvodem poklesu vývozu do této země i tamní politická situace.
Z hlediska procentuální změny se přitom v loňském roce devalvace měny nejvýrazněji projevila v Argentině. Český export tam klesl o více než čtvrtinu z 2,16 miliardy korun v roce 2017 na loňských 1,6 miliardy korun. Podle analytiků to však lze do velké míry přisuzovat také ekonomické krizi v zemi. Devalvaci měny čelila i sousední Brazílie, český vývoz do této země meziročně klesl o více než 12 procent.
Podle Miroslava Somola z Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR se výrazné změny ve znehodnocení měny v krátkém časovém období do určité míry promítají do zvýšení obchodního rizika. „Ve střednědobém či dlouhodobém časovém horizontu se mohou odrazit též v poklesu dovozu do dané země. Uvědomujeme si dílčí nepříznivý vliv znehodnocování místních měn zemí, kam směřují české vývozy. Nicméně až na vzácné výjimky nevidíme v působení tohoto faktoru zásadní problém, respektive důvod tohoto poklesu,“ doplnil.
Různé vlivy na export
Devalvací zahraniční měny se v dané zemi zdražují výrobky z jiných trhů, zároveň tento jev významně ovlivňuje inflaci a snižuje kupní sílu obyvatelstva. To dále přispívá ke klesající poptávce po zahraničním zboží. Nejčastějším důvodem devalvace bývá zpravidla špatná kondice tamní ekonomiky či politická nestabilita.
„Některé země dokonce devalvují svou měnu záměrně, jako tomu bylo například v době intervencí v tuzemské ekonomice. Důvodů může být hned několik od přilákání zahraničních investorů, nastartování exportů až po snížení obchodního deficitu země,“ řekl Hájek.
Podle Daňka však oslabení zahraniční měny ještě nemusí znamenat nutný pokles českého exportu. „K největšímu oslabení měny došlo z hlediska klíčových trhů pro český vývoz v Turecku, Rusku, Brazílii, Jižní Africe a Austrálii. Pokles exportu však šlo zaznamenat pouze v Turecku a Austrálii. Ne vždy, když tamní měna oslabí, dojde ke snížení našeho exportu. Bývá to však obvyklé, výjimky tvoří pouze případy, kdy daná země se bez konkrétního zboží neobejde a musí ho nakoupit za každou cenu,“ doplnil.
Reakce českých firem
Některé státy lze přitom z hlediska možného znehodnocení měny označit za dlouhodobě rizikovější. Otto Daněk v tomto směru zmínil Venezuelu, Turecko, Jihoafrickou republiku a s přihlédnutím k neukončenému válečnému konfliktu i Rusko.
V otázce toho, jak by měly tuzemské firmy na výrazné znehodnocení cizí měny reagovat, se však názory různí. „Pokud je devalvace měny příliš velká, jako tomu bylo nedávno například ve Venezuele, nejjednodušším řešením je pro firmy se z takového trhu stáhnout,“ uvedl Hájek.
Podle Daňka by ukončení působení na daném trhu mělo být až nejzazší variantou. „Vždy se hledá způsob, jak daný obchod udržet. Statistiky říkají, že dobývání ztracených trhů může být až desetkrát dražší než jejich prvotní objevení. Cest k řešení může být více. Od slevy na zboží, změny platebních podmínek, až po vyjednání slevy u našich dodavatelů, která se promítne do ceny našich výrobků,“ uzavřel.
Když dcera dodává matce, tak se tomu v ČR říká export???