Zde však docházelo v předchozích měsících k výrazným poklesům, a to pravděpodobně zejména vlivem nízkých vládních investic. Meziročně se celková stavební produkce v říjnu zvýšila po očištění o rozdílný vliv pracovních dnů o 3,7 procenta, po předchozím růstu o tři procenta.
Říjnové číslo tak může být v tomto ohledu pozitivním signálem o rozjíždějící se investiční aktivitě vlády, na což ukazuje i listopadový výsledek státního rozpočtu. To by mohlo podpořit stavebnictví v dalších měsících.
Dosud stavebnictví za zbytkem ekonomiky výrazně zaostávalo, když oproti předkrizovému říjnu 2019 zde byla produkce nižší o 4,5 procenta. Celá tuzemská ekonomika za předkrizovou úrovní přitom ve třetím čtvrtletí zaostávala o zhruba 2,5 procenta.
Dílčím pozitivním signálem může být i rostoucí počet stavebních povolení. Ten se v říjnu zvýšil meziměsíčně o 2,2 procenta, avšak po předchozím poklesu o 8,2 procenta. Meziroční růst pak dosahoval závratných 9,6 procenta, což však souviselo s nízkou srovnávací základnou. Loňská podzimní vlna pandemie totiž začala dříve a přinesla s sebou silnější protiepidemická opatření, která zahrnovala i omezené fungování státních úřadů.
Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
