Česko má plán, jak na vlka. Nechránit, ale ani neomezovat

Návrat celoevropsky přísně chráněného vlka do naší krajiny s sebou v posledních dvou letech přináší řadu nejasností a konfliktů. Dochází zejména ke škodám na hospodářských zvířatech, ale i k obavám veřejnosti z případného napadení těmito šelmami. Ministerstvo životního prostředí před nedávnem oznámilo, že má „Program péče o vlka“.
Návrat celoevropsky přísně chráněného vlka do naší krajiny s sebou v posledních dvou letech přináší řadu nejasností a konfliktů. Foto: Depositphotos.com

Ten je souborem opatření směřujících k omezení vzniku škod na hospodářských zvířatech a snížení dalších konfliktů, které s přítomností vlka v naší krajině souvisí, včetně budoucího stanovení tzv. příznivého stavu populace a stanovení jednotného postupu příslušných orgánů při nestandardním chování vlka.

Vlci se u nás před sedmi lety nerozmnožovali, vyskytovali jen v oblasti Beskyd, při hranici se Slovenskem, kam zasahuje západní okraj karpatské populace tohoto druhu.

V posledních letech se k nám však šíří vlci také z tzv. středoevropské nížinné populace, ze sousedního Německa a ze západního Polska.

Návrat vlka do naší krajiny, kde byl před více než sty lety vyhuben, s sebou přináší řadu nejasností a konfliktů. Ochranu vlka nezavádí, ani nezpřísňuje.

Pracuje se na náhradě škod

„Program péče je strategický dokument, který určuje základní kroky, které je potřebné pro prevenci a řešení konfliktů souvisejících s výskytem a rozvojem populace vlka řešit. Ministerstvo už v souladu s programem péče pracuje na legislativních změnách v oblasti náhrad škod s cílem poskytování náhrad dotčeným subjektům zjednodušit a usnadnit veškerou související administrativu,“ vysvětluje náměstek pro ochranu přírody a krajiny MŽP Vladimír Dolejský.

Podle něho je pro udržování naší krajiny nezbytné uchování pastvy. Jde zejména o podhorské oblasti, kde je každý chov hospodářských zvířat třeba maximálně podporovat. Na druhou stranu vlci pomáhají snižovat nadměrné stavy spárkaté zvěře, působící miliardové škody na lesních porostech a zemědělských plodinách.

PSALI JSME:
Mouchy způsobují v kravských chovech miliardové škody. Vědci mají řešení

Zavřít reklamu ×
  1. Obávám se,že mezi českým lesoparkem a Aljaškou je rozdíl.Už teď chodí vlci na Broumovsku až do vesnic na fotbalové hřiště dle internet. informací.Ti odborníci, co prosazují vlka, hradí škody vlka z cizích peněz-a to je levota.Já taky nemůžu chovat kozu na sousedově zahradě a kozou okousané sousedovic zelí platit z vašich peněz.

  2. Můj komentář čeká na schválení-není to nezákonná cenzůra????Nebojíš se cenzore,že vás zavřou????
    Jak se jmenuješ cenzore?????Kdo tě platí??????

  3. To bude jako s Kormoránem,vlk nebude chráněnej a přestanou se vyplácet kompenzace.Tak pro stát určitě dobrej nápad.Pro ovčáky to až tak dobrý není…

  4. Nechápu takové články a už vůbec tyto úvahy, vlk vůbec, ale vůbec neohrozí stavy spárkaté zvěře, pro něho je snadnější navštívit nějakého chovatele hospodářských zvířat a nezlobte se na mne, ale stavět vysoké ploty či chovat pastevecké psi kvůli malému počtu zvířat je nasmysl. Vlk prostě do naši krajiny dávno nepatří, možná v nějakém omezeném množství ve vojenském prostoru bez trvale žijící lidí. Co se týká spárkaté zvěře, za vše mohou státní lesy potažmo stát. Za draho pronajímají honitby a myslí si, že si zvěř pronajimatel vystřílí? Mělo to zůstat v réžii lesáků, kteří by odstřel řídili formou licence na určitý druh a počet kusů, jenže to by museli pohnout … jít do lesa sčítat pozorovata provázet lovce. Nyní lesák sedí v kanceláři u počítače a vše si nechá naprogramovat. Stát celé léta ždímal z lesů obrovské prostředky i když věděl jak postupuje oteplování planety. Tyto prostředky měly být použity na mzdy procovníků, kteří by už dávno vybudovali a vysázeli smíšené lesní porosty. Také jsem já osobně nenarazil na atraktivní výsadbu okusových dřevin. Les jsou plíce planety a prostředky by neměli jít do státní kasy, ale opět do lesa!!!!

  5. Článek naprosto o ničem. Vlastně jsme se dozvěděli novinku, že vlk u nás už se rozmnožuje (to asi nikdo nevěděl) a další novinkou je že ministerstvo na něčem usilovně pracuje co bude … něco jako nechránit a neomezovat.. Hmm kvalita

  6. Vážení dotace končí když nebude co huby škody vlkem zaplatí ochránci přírody a problém je vyřešen.Lesy 40 roku sází v nížině smrk a kurovec se směje.Přemnožená zvěř blábol blba.

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Lidé a společnost

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Jaká je budoucnost výškových dřevostaveb v Česku?

Analýza
V České republice stále platí zastaralá norma omezující výšku dřevostaveb na devět, respektive dvanáct metrů. Legislativa by se však měla brzy změnit. S ohledem na nespornou ekonomickou výnosnost projektů chtějí developeři stavět minimálně osmipatrové stavby (22,5 m), s výhledem do budoucna až osmdesátimetrové projekty, a to tzv. inženýrským způsobem.