Pomalu, ale jistě, se totiž blíží konec 90denního moratoria, a to mimo jiné i pokud jde o obchod mezi Spojenými Státy a Evropskou unií. Dá se tedy předpokládat, že nadcházející týdny opět o něco zvednou nejistotu související se vzájemnou obchodní výměnou.
Z pohledu Spojených států pozorujeme na růstových a inflačních očekávání ekonomů patrný strach ze stagflačních dopadů. Razantní zvýšení cel znamená zvýšení cen dovozních statků s rizikem přenosu do inflace.
Z tohoto titulu oslabení kupní síly tamních domácností a firem na straně jedné i komplikace v mezinárodních obchodních tocích s ochromením nabídky na straně druhé vedou k revizím letošních růstových vyhlídek americké ekonomiky.
Zatímco až do února očekávání letošního růstu americké ekonomiky rostla, a to až na 2,3 procenta, zejména od Trumpova vyhlášení tzv. Dne svobody na počátku dubna ale ekonomové své prognózy revidovali výrazně dolů.
Aktuálně se podle agentury Bloomberg očekává, že si americká ekonomika letos polepší o necelé procento a půl. Ovšem při znatelně vyšších inflačních očekáváních. Zatímco ještě vloni na podzim se letošní americká inflace v průměru očekávala na 2,3 procenta, aktuální prognózy hovoří o více než třech procentech.
Pokud se podíváme na předpoklady letošního hospodářského růstu a inflace v eurozóně, tak i tady pozorujeme postupnou revizi hrubého domácího produktu (HDP) směrem dolů, ale při v podstatě stagnujících inflačních očekáváních těsně nad dvouprocentním cílem Evropské centrální banky.
Zejména evropský průmysl se překážek v zahraničním obchodě obává. Zatímco ještě vloni v létě se letošní růstové prognózy pohybovaly téměř u 1,5 procenta, nyní se zdá, že eurozóna letos neporoste ani o jedno procento. Ještě chmurnější jsou vyhlídky pro Německo.
Po předchozích dvou letech, kdy reálný HDP klesal, to pro letošek vypadá na pouze anemický celoroční růst ve výši 0,2 procenta. To vše prozatím za předpokladu, že evropští vyjednavači nebudou celní válku eskalovat a inflace skutečně bude blízko svého víle. Nacházející týdny napoví, jak reálný tento předpoklad je.
Autor je hlavní ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
