Čína a Rusko jednají o nákupu ropy na mezivládní úrovni, jen s malým přímým vlivem jednotlivých petrochemických firem a podniků, uvádějí zdroje agentury Bloomberg. To svědčí o tom, že Peking utužuje svoji energetickou vazbu s Moskvou.
Ruská ropa se v historicky mimořádné slevě ocitla v důsledku západních sankcí vůči Rusku. Západní země, včetně EU, postupně ukončují svůj dovoz ruské ropy a ropných produktů, či tak letos a v příštích dvou letech učiní. To vytváří tlak na růst cen ropy z oblastí mimo Ruska, po níž je nyní větší sháňka, neboť pochopitelně slouží jako náhražka ropy ruské.
Zdražující pohonné hmoty jsou na Západě, včetně EU a Česka, klíčovým zdrojem nejrapidnější inflace za posledních několik desítek let. Čína ale naopak nyní může těžit z nákupu levné ruské ropy a vytvářet citelné tlak na zmírňování inflace u sebe doma. Vítězem střetu mezi Západem a Ruskem tak i proto může být právě ona.
Čína oficiálně nezveřejňuje objem svých strategických rezerv. Odhady prováděné například pomocí satelitních snímků indikují, že má kapacitu disponovat více než miliardou barelů kombinovaných státních a komerčních rezerv. Pro srovnání státní strategické rezervy USA mají maximální kapacitu mírně přesahující 700 milionů barelů.
Autor je hlavní ekonom Trinity Bank a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV)
(Redakčně upraveno)
