Průmyslová produkce v září meziročně (+6,5 %) rostla rychlejším tempem oproti srpnu, zatímco růst maloobchodní tržeb zpomalil na tři procenta a meziroční vývoj fixních investic se dokonce dostal do záporu (-0,5 %). Nedávná vládní opatření zřejmě pomohou čínské ekonomice opět dosáhnout růstového cíle ve výši zhruba pěti procent.
Tamní vládní aparát se však dosud nezavázal k větší podpoře domácí poptávky, která tak nadále strádá v kontrastu s nadprodukcí ve výrobním sektoru, což se přelévá do deflačních tlaků. Z tohoto pohledu budou klíčové i výstupy z probíhajícího tzv. Čtvrtého pléna, kde Čína nastavuje dlouhodobé směřování politiky.
Polskému průmyslu se v září dařilo. Meziročně se tamní průmyslová výroba zvýšila o 7,4 procenta, zatímco tržní konsensus očekával nárůst o 5,2 procenta. Po sezónním očištění meziměsíčně vzrostla o vysoká 4,1 procenta.
Meziroční růst průměrné měsíční mzdy v Polsku v září zrychlil na 7,5 procenta (vs. 7,1 % v srpnu), což bylo téměř v souladu s očekáváními (7,5 % y/y). Výkon polského průmyslu často předznamenával výkon toho českého, v posledních měsících nicméně tento vztah oslabil. Předstihové indikátory sentimentu naopak indikují oslabení produkce tuzemského průmyslu v září.
Deeskalace obchodních vztahů mezi USA a Čínou mírně přispěla ke snížení rizikové averze na trzích, které svoji pozornost upínají na probíhající výsledkovou sezónou v USA. Sentiment na trzích byl tak na začátku týdne pozitivní a akciové trhy do něj vstoupily se zisky.
Americký dolar se, stejně jako středoevropské měny, obchodoval vůči euru v úzkém pásmu. Česká koruna tak setrvala na 24,30 CZK/EUR, maďarský forint před úterním zasedáním tamní centrální banky zůstal pod 390 HUF/EUR a polský zlotý osciloval kolem úrovně 4,24 PLN/EUR.
Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
