Martin Gürtler, ekonom Komerční banky, upozornil, že centrální banka pro srpen očekávala meziroční inflaci na 2,7 procenta: „Dále se tak rozšířila záporná odchylka od její prognózy, když již v červenci byla domácí inflace oproti odhadu České národní banky (ČNB) o desetinu níže.“
To, že inflace vyšla v červenci i srpnu mírně pod prognózou ČNB, podle Radomíra Jáče, hlavního ekonoma společnosti Generali Investments CEE zřejmě nezmění stávající postoj bankovní rady, která naznačuje, že úrokové sazby již dále nejspíše nesníží.
„Z červnového maxima (2,9 %) tak se tak inflace snížila o 0,4 procentního bodu ale její snížení do blízkosti inflačního cíle do konce letošního roku nepředpokládáme. Jádrová inflace, klíčová z pohledu ČNB, bude přibližně stagnovat okolo 2,5 procenta,“ uvedl pro faei.cz Martin Kron, analytik Raiffeisenbank.
„Inflace se podle našich odhadů bude v dalších měsících pohybovat v horní hranici tolerančního pásma ČNB, přičemž zejména vývoj cen ve službách zůstává neutěšený. K tomu značným dílem přispívá zvýšená mzdová dynamika. V kombinaci s dalšími inflačními riziky se domníváme, že bankovní rada ČNB přistoupí k dalšímu snížení sazeb nejdříve v příštím roce,“ informoval Kron.
Ceny budou kolísat
Petr Kymlička, partner poradenské skupiny Moore Czech Republic, připomněl, že v průběhu podzimu se očekává další mírný pokles inflace. „Ve srovnání s eurozónou, kde srpnová inflace podle předběžného odhadu Eurostatu činila 2,6 procenta, se tak Česká republika drží velmi blízko průměru,“ sdělil Kymlička naší redakci.
„To potvrzuje, že domácí cenový vývoj se stabilizuje a je v souladu s širším evropským trendem. I přes další zpomalení ovšem zůstávají některé inflační tlaky patrné, a to zejména u vybraných potravin a nájemného. Rizikem do dalších měsíců je případné oslabení koruny, které by mohlo zhoršit importní ceny, a také volatilita na trzích s energiemi,“ dodal Petr Kymlička.
Podle Radomíra Jáče z Generali Investments CEE lze v následujících měsících spíše čekat mírné kolísání meziroční inflace oběma směry: „Pro letošní třetí i čtvrté čtvrtletí čekáme meziroční inflaci v průměru na úrovni 2,6 procenta.“
Jáč připomněl, že ČNB byla překvapena silným růstem mezd v letošním druhém čtvrtletí, kdy příslušná statistika byla zveřejněna v prvním zářijovém týdnu. „Dobrou zprávou je další zmírnění růstu cen ve službách a cen potravin, z pohledu centrální banky ale zůstává růst cen v sektoru služeb i nadále dosti silný,“ zhodnotil vývoj inflace.
Bude ČNB snižovat sazby?
Bankovní rada podle Radomíra Jáče velmi pravděpodobně podrží svůj opatrný postoj k měnové politice a nebude chtít úrokové sazby snižovat: „Repo sazba tak zůstane beze změny na stávajících 3,50 procenta nejen zasedání bankovní rady koncem září, ale zřejmě i v závěrečném čtvrtletí letošního roku.“ Na současné úrovni by se měla držet i v roce 2026.
Naopak možné snížení sazeb naznačil ve svém komentáři ekonom KB Martin Gürtler, podle nějž nižší ceny energií a pohonných hmot, stejně tak i ochlazení tuzemské ekonomiky a trhu práce z důvodu amerických cel, „by zároveň mělo otevřít dveře k dalšímu snížení úrokových sazeb v závěru roku“.
„Rizikem ve směru delší stability sazeb ČNB je však případná vyšší persistence zvýšeného růstu cen služeb, která může být podpořena nad očekávání silným růstem mezd. Dynamika spotřebitelské poptávky je ale navzdory tomu v posledních měsících relativně slabá,“ dodal Gürtler.
„Srpnová data potvrzují námi očekávaný sestupný trend celkové inflace,“ pokračoval ekonom KB: „Ta podle naší prognózy bude ve zbytku roku pokračovat v postupném poklesu směrem ke dvouprocentnímu cíli centrální banky. Jádrová inflace by měla také mírně klesnout. Pro příští rok očekáváme celkovou inflaci v průměru na 1,9 procenta a tu jádrovou na dvou procentech.“
Hlavní inflační tlaky zůstávají v potravinách
„Zmírnění meziročního cenového růstu bylo v srpnu taženo vývojem cen potravin a nealkoholických nápojů, cenami alkoholických nápojů a tabáku, mírně též vývojem cen energií pro domácnosti. Dále se zmírnilo tempo meziročního poklesu cen pohonných hmot, což statisticky vzato tlačilo celkovou meziroční inflaci v porovnání s červencem nahoru,“ přiblížil Radomír Jáč z Generali Investments CEE.
Ekonom Komerční banky Martin Gürtler vysvětlil, že na nižší dynamiku cen potravin během letních měsíců tradičně působí sezonní vliv spojený s příchodem nové tuzemské úrody na trh. „Ta byla oproti loňsku podle dostupných informací lepší, což by ve zbytku roku mohlo působit i na meziroční dynamiku,“ doplnil.
„Navzdory mírnému zpomalení ovšem zůstávají hlavní inflační tlaky v oddíle potravin. Meziročně rostly ceny například hovězího a telecího masa (o 23,8 %) či vajec (o 31,3 %), mírněji pak položky, jako máslo (o 11,3 %), čokoláda a čokoládové výrobky (o 10,3 %), výrazný růst pokračoval i u kávy (o 26,4 %) či kakaa (o 19,9 %),“ přiblížil Petr Kymlička z Moore Czech Republic.
Položky spadající do jádrové inflace podle Radomíra Jáče vykázaly smíšený vývoj: „Prohloubil se pokles cen odívání a obuvi, naopak se ale mírně zrychlilo tempo meziročního růstu cen vybavení domácnosti a nákladů na rekreaci a kulturu. Meziroční růst tzv. imputovaného nájemného, jež spadá do jádrové inflace, zůstal beze změny, třetí měsíc v řadě na úrovni 4,9 procenta.“
