Verdikt určí, zda může prezident nadále využívat zákon IEEPA (Zákon o mezinárodních pohotovostních ekonomických opatřeních, pozn. red.) k rychlému a prakticky neomezenému uvalování cel s odkazem na národní nouzi. International Emergency Economic Powers Act přijatý v USA v roce 1977 se stal pilířem Trumpovy obchodní strategie, primárně na základě tohoto zákona vyhlašoval cla.
Nejvyšší soud může rozhodnout kdykoli, klidně i v nejbližších dnech. Pokud soud rozhodne proti prezidentovi, neznamená to konec cel samotných. Trump totiž může sáhnout k alternativním nástrojům, i když žádný nenabízí tak široké a okamžité pravomoci jako IEEPA.
Jedna možnost spočívá v rychlém, téměř bezprocedurálním zvýšení cel na vybrané země či produkty – tento mechanismus však naráží na vysoké právní riziko. Další varianta staví na dlouhých a pečlivých vyšetřováních, jejichž cílem je prokázat neférové obchodní praktiky partnerů; tato cesta je právně pevnější, ale pomalejší.
A konečně existuje i nástroj, který umožňuje zavádět cla pod záminkou ochrany národní bezpečnosti, přičemž definice „bezpečnosti“ bývá v praxi velmi široká a zasahuje celé sektory, od oceli a hliníku až po automobilový průmysl.
Evropská unie patří k hlavním exportérům na americký trh v oblastech automobilů, farmacie či strojírenství – tedy sektorech, které již nyní čelí zvýšené celní nejistotě. Jak upozorňují naši kolegové, ekonomové Société Générale, bez IEEPA by Trump mohl okamžitě sáhnout právě po těchto alternativách.
Například znovu otevřít bezpečnostní revize či zpochybnit stávající výjimky pro evropské produkty. Pro EU by to znamenalo nejen tvrdší exportní podmínky, ale i oslabení významu stávajících obchodních dohod. V situaci prvních známek oživení německé ekonomiky by to samozřejmě bylo pro tamní producenty a exportéry velmi nepříjemné.
Ať už soud rozhodne jakkoli, jedno je jisté: Éra nízkých amerických cel skončila. Buď se potvrdí téměř neomezená exekutivní síla při jejich uvalování, nebo se Washington vrátí k více formálním, pomalejším a právně vymahatelným postupům. V obou scénářích však nejenom my v Evropě musíme počítat s tím, že obchodní vztahy s USA zůstanou geopolitickým nástrojem.
Autor je hlavní ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
