Zjištění, že mezi generacemi nastala shoda právě v oblasti nemovitostí jako investice, považuje ředitel komunikace Broker Consulting Jan Lener, za poněkud překvapivé. Podle něj je investiční nemovitost vhodná jako doplnění portfolia pro zkušené investory.

„Totéž se týká i zlata, kterým lze investici také diverzifikovat a doplnit. Zlato ani nemovitost by ale neměly být jedinou formou investice,“ doplnil Lener. Zlato jako synonymum investice vnímají častěji nejstarší, a to více než třetina z nich (36 %). U střední generace je to jen o procentní bod méně a u nejmladších je sice obliba nejmenší, ale pořád dosahuje vysokých 29 procent.

BYT JAKO INVESTICE

Jedním z důvodů pro volbu bytu jako investice, jak upozornila společnost Ekospol, je, že ceny nájmů, byť s mírným zpožděním, kopírují prodejní ceny nemovitostí. Pokud tedy rostou ceny nemovitostí, dráže sice nakoupíte, ale utržíte zároveň více na nájmu a výnosnost zůstává zachována.

„Ve spojení se zpřísněnými pravidly pro poskytování hypoték si koupi vlastního bydlení může dovolit stále méně lidí. To bude nahrávat rozvoji nájemního způsobu bydlení. Kdo tedy má prostředky, investice do bytů je jistotou, protože nájemníci tu určitě budou a bude jich spíše čím dál více,“ vysvětlil Evžen Korec, generální ředitel a předseda představenstva společnosti Ekospol.

Výnosnost investičního bytu se nejčastěji pohybuje mezi čtyřmi až osmi procenty, přesnou výši ovlivňuje několik faktorů, těmi hlavními jsou lokalita bytu a jeho rozloha.

VÝRAZNÉ GENERAČNÍ ROZDÍLY

U ostatních oblastí investování se v průzkumu Broker Consulting objevily výrazné generační rozdíly. Akciové fondy jako investici označilo téměř 63 procent mladých mezi 20 až 29 lety, ale u nejstarší generace mezi 60 až 69 lety to bylo už jen 46 procent. Lidé ve středním věku (40 až 49 let) považují za investici akciové fondy z 52 procent a podílové a dluhopisové fondy ze 44 procent, což u druhé jmenované varianty je téměř o deset procentních bodů více než u obou ostatních generací.

„Je dobře, že mladí lidé spoléhají na akciové fondy, protože u nich platí pravidlo, že kvůli vysoké kolísavosti se do nich nevyplatí investovat na krátkou dobu. A právě nejmladší generace může čas využít ve svůj prospěch,“ vysvětlil Lener.

Podle průzkumu, každý pátý zástupce lidí ve věku 20 až 29 let také uvedl jako vhodnou investici kryptoměny. „Důvěra mladých v tak zvané kryptoměny vlastně příliš nepřekvapila, jedná se o generaci zvyklou na virtuální svět. Z toho pohledu lze chápat volbu tohoto druhu investice. Z hlediska faktů se jedná o vysoce rizikové spekulace, které mají mnohá úskalí, jež nemusí být na první pohled zřejmá. Ukazuje to i vývoj v posledních několika měsících. Snaha najít nějakou zázračnou investici a rychle zbohatnout spíše vede k naprosto opačným výsledkům,“ varoval Lener.

Data z průzkumu ukázala, že s příchodem mladších generací se znalost jednotlivých typů investic v tuzemsku příliš nezlepšuje. Mladí podle Lenera snáze podlehnou mediálně líbivým trendům, aniž by dokázali zhodnotit jejich reálný vývoj a hlavně rizika. „Očekávali jsme, že se v náhledu na investování budeme přibližovat vyspělým ekonomikám, ale konvergence je výrazně pomalejší,“ konstatoval.

VĚDOMOSTI JAKO INVESTICE

Průzkum také zjišťoval, zda jednotlivé generace vnímají vzdělání jako investici. Nejvíce si ho cení nejstarší generace, a to 23 procent jejích zástupců, kdežto nejmladší jen 16 procenty. Každý zhruba osmý zástupce mladých považuje za investici své vlastní podnikání, což je o sedm, respektive o šest procentních bodů více než u obou ostatních generací. Nejstarší lidé, zhruba každý šestý, zase více vnímají jako investici starožitnosti, umění a známky.

Průzkum podle Lenera také potvrdil jednu více méně zřejmou domněnku a s klesajícím věkem rapidně klesá důvěra ve státem podporované penzijní produkty jako vhodnou investici. V nejstarší generaci jim důvěřuje 18 procent, ve věku od 40 do 49 let už jen 11 procent a u nejmladších je to pouze každý zhruba patnáctý.

„Celkově má státem podporované doplňkové penzijní spoření nízkou podporu. Vzhledem k současnému demografickému vývoji právě na bedrech mladé generace leží odpovědnost se na penzi zajistit i vlastními silami a nespoléhat se jen na státní důchod. A jednou, nikoli jedinou z variant, může být právě třetí pilíř se státním příspěvkem,“ uzavřel Jan Lener.

INVESTUJE TÉMĚŘ KAŽDÝ DRUHÝ TŘICÁTNÍK

Pro srovnání – tomu, jak investují dnešní třicátníci, tedy lidé narození v 80. letech minulého století, přinesla tento týden informace UniCredit Bank. Podle ní jsou tuzemští třicátníci generací, která se stará o své finance samostatně a plně si uvědomuje potřebu zajistit se na budoucnost. O investice se podle banky zajímá 75 % třicátníků a nějakou formu investic využívá téměř polovina z nich. Třicátníci nejčastěji investují k získání finanční rezervy, myslí však i na spoření pro rodinu a své děti.

Podle banky dnešní třicátník průměrně investuje necelé 2 000 Kč měsíčně a od začátku své investorské cesty má zainvestovány již statisíce korun. Čeští třicátníci si čím dál více sjednávají produkty zhodnocení financí přes internet. Již 28 % třicátníků si produkt ke zhodnocení svých financí sjednalo online a 40 % z oslovených sjednání přes internet zvažuje. I přesto existuje stále více než čtvrtina, která by si investice online nesjednala.

(pet)