Do testu s názvem Čtenář se koncem loňského roku zapojilo bezmála 6,5 tisíc žáků z celkem 173 základních a středních škol. Smyslem nebylo srovnávat žáky z jednotlivých typů škol mezi sebou, ale zařadit je do jedné ze šesti úrovní na mapě čtenářské gramotnosti. Výsledky jsou podle společnosti Scio výstražné a varující. Zatímco 90 procent gymnazistů si s textem poradí bez větších problémů, u učňů to je pouhých 20 procent.
„Velmi dobré výsledky žáků gymnázií se daly předpokládat a je velmi pozitivní, že většina z nich dokáže s textem pracovat na opravdu dobré úrovni,“ řekla vedoucí týmu Eliška Hloupá Sovová ze společnosti Scio. „Naproti tomu zjištění, že stejné dovednosti má pouhá pětina žáků středních odborných učilišť a z nich dokonce jen dvě procenta zvládají složitý text na nejvyšší úrovni, je opravdu znepokojující.“
Podstatný vliv rodiny
Scio nedokáže odpovědět na otázku, nakolik jsou výsledky žáků ovlivněny způsobem a úrovní výuky a nakolik souvisejí spíše s rozdílným rodinným prostředím. Podle opakovaných průzkumů Národní knihovny je na prvním místě právě rodina. Vliv má ovšem rovněž škola nebo návštěvy knihovny.
„Naprostá většina rodičů (90 procent) si je velmi dobře vědoma významu zvládnutí čtenářské gramotnosti pro své děti a souhlasí s názorem, že čtení knih je pro vzdělání dětí klíčové. Čtenářství rodičů ovlivňuje čtenářství dětí – z dětí rodičů, kteří sami čtou, se častěji stávají silní čtenáři a také pravidelní návštěvníci knihoven,“ uvedla Národní knihovna při loňské prezentaci svých výsledků průzkumu.
Z něj rovněž vyplynulo, že více čtou děti rodičů s vysokoškolským vzděláním. „Důležitým momentem pro rozvoj dětského čtenářství je předčítání rodičů v době, kdy jsou děti malé. Pouze šest procent malých dětí uvedlo, že jim rodiče nikdy nepředčítali. U starších dětí je největší podíl těch, kterým rodiče už nečtou, ale dříve jim četli, a to 67 procent,“ konstatovala Národní knihovna.
Víceletá gymnázia na špici
Podle aktuálního testu společnosti Scio už existují rozdíly ve čtenářské gramotnosti mezi žáky základních škol a víceletých gymnázií. Potvrzuje se tím názor některých expertů, že víceletá gymnázia „vysávají“ ze základních škol ty nejvíce nadané děti.
„Osmáci základních škol za svými stejně starými spolužáky z gymnázií zaostávají o celou jednu úroveň. Zatímco složitým textům na nejvyšší úrovni rozumí pouze 42 procent osmáků základních škol, na gymnáziích je to téměř dvojnásobek terciánů,“ poznamenala Jindra Plamitzerová ze Scio. Čtvrtina žáků 8. tříd základních škol navíc své čtenářské dovednosti během školní docházky dále nezlepší a zůstává na nejnižších úrovních. U terciánů na takto nízké úrovni není prakticky nikdo.
Dívky lepší než chlapci
Se schopnostmi kriticky číst a vyhodnocovat informace jsou na tom lépe dívky, a to napříč všemi zapojenými ročníky i typy škol. Lepší výsledky dívek pravděpodobně souvisí s tím, že výrazně častěji než chlapci ve volném čase čtou beletrii a také více čerpají informace z internetu, což je mezi mládeží nejoblíbenější zdroj.
Testování čtenářské gramotnosti bylo doplněno o dotazník, v němž žáci uváděli své oblíbené knihy a autory. Na prvním místě se dlouhodobě drží už zmiňovaný Harry Potter. Následuje kniha Hvězdy nám nepřály a s výraznějším odstupem Deník malého poseroutky (na základních školách) nebo Zaklínač (na středních školách).
Čeští autoři se mezi oblíbenými objevují pouze ojediněle, obvykle jen v doporučené četbě – například Babička Boženy Němcové nebo Kytice Karla Jaromíra Erbena.
