Po novoročním období mírného optimismu se Češi opět dostávají do defenzivy. Dopady inflace na sobě v současnosti pociťuje více než 80 procent domácností, tedy stejně jako loni. Největší obavy u obyvatel vzbuzují témata, která se bezprostředně dotýkají jejich každodenního života. Skoro každý pátý respondent jako hlavní hrozbu vnímá rostoucí náklady na bydlení.
S nimi úzce souvisejí také ceny energií, které znervózňují přibližně 18 procent dotázaných. V závěsu následuje pokles reálných mezd a inflace jako taková, obě tyto obavy zmiňuje zhruba jedna ze šesti domácností. Lidé si podle průzkumu přejí především růst reálných mezd, odpovědné hospodaření se státními financemi a dostupnější bydlení.
Přestože inflace i úrokové sazby v posledních měsících klesají, téměř dvě třetiny Čechů mají podle průzkumu za to, že se stále nacházíme v období ekonomické krize. Přes 64 procent domácností se stále obává, že kvůli inflaci nebo výkyvům na finančních trzích přijdou o část úspor. Nejčastěji očekávají ztrátu v hodnotě pěti až deseti procent.
Opatrnost Čechů se pak promítá i do jejich přístupu ke spoření. Téměř 40 procent respondentů nadále nechává své finance na spořicích účtech, a to i přesto, že jejich výnosy v tomto roce spíše stagnují nebo klesají. Změnu zaměstnání za lépe placené aktuálně zvažuje více než třetina dotázaných, podobně jako v posledních dvou letech.
„Více než třetina respondentů uvádí, že plánuje hledat lépe placenou práci. Nabízí se vždy otázka, nakolik se tento záměr naplní do skutečných kroků a nakolik zůstane jen u slov. Zprávy z trhu práce sice hovoří o výrazném tempu růstu zájmu o rekvalifikaci, nicméně žádné revoluční přesuny zaměstnanců patrné nejsou,“ uvedl Radomír Jáč, hlavní ekonom Generali Investments CEE.
Vysoké ceny české spotřebitele stále nutí měnit své každodenní zvyklosti a aktivity. Téměř šest z deseti Čechů uvádí, že se v domácnosti snaží snižovat spotřebu energií a vody. Stejně vysoký podíl lidí přiznává, že šetří i při nákupech potravin. Největší meziroční posun ale nastal v oblasti stravování mimo domov a volnočasových aktivit. Návštěvy restaurací omezilo 50,1 procenta dotázaných.
Výdaje na koníčky letos omezila více než třetina lidí, což je téměř dvojnásobek oproti minulému roku. Oproti předchozím letům lidé méně šetří na svých dětech. Výdaje na školní výbavu aktuálně omezuje jen nepatrný zlomek domácností, konkrétně méně než čtyři procenta.
Češi mají podle Generali Investments CEE o ekonomických prioritách příští vlády jasno. Nejčastěji požadují zlepšení životní úrovně a návrat k odpovědnému hospodaření státu. Jako klíčové téma lidé zmínili růst reálných mezd a kupní síly. Tuto odpověď značil za hlavní prioritu zhruba každý pátý. Téměř každý sedmý pak požaduje snížení státního dluhu a odpovědnější přístup k veřejným financím.
Na třetí místo se dostala dostupnost bydlení (12,3 %). Výrazná část veřejnosti (10 %) volá také po důchodové reformě a stabilních cenách energií. Podle Radomíra Jáče jde spíše o „volání po dlouhodobě působících systémových změnách, jež by zlepšily stabilitu veřejných financí a spolu s tím i udržitelnost a důvěryhodnost důchodového systému“.
Srovnání s průzkumem pro Generali Investments CEE nabízí nedávný průzkum agentury STEM/MARK. „Ceny potravin, bydlení a energií. Tři z pěti největších starostí, které Češi přiznali v nedávném průzkumu STEM/MARK, se týkají zdražování zboží či služeb, které slouží k uspokojení základních potřeb,“ napsal v komentáři server Seznam Zprávy.
Jan Bureš, před pár týdny na našich stránkách komentoval tzv. potravinovou inflaci, resp. fakt, že ceny některých zemědělců i potravinářů překvapivě pokračují v růstu, přestože potravinová inflace by měla ke konci letošního roku zvolnit a přispět tak k celkovému ztlumení meziroční inflace v Česku.
Vyšší potravinovou inflaci podle než nelze brát na lehkou váhu nejen proto, že má vysokou váhu v celkové inflaci, ale i proto, že má potenciál více ovlivňovat inflační očekávání domácností. „Rozhodování o nákupech potravin jsou velmi častá a domácnostem se tak jejich zdražování (špatné zprávy) zabydlí v paměti výrazněji než platby, které provádí jednou měsíčně nebo ročně,“ vysvětlil.
