Leč podle výzkumu agentury Ipsos ze začátku září se 80 procent Čechů bojí jejich znehodnocení. Plné dvě třetiny Čechů očekávají v následujících pěti letech průměrnou inflaci nad úrovní tří procent, skoro polovina dokonce nad úrovní čtyř procent. Přes 11 procent z nich si myslí, že to dokonce bude šest procent a víc. Polovina dotázaných se domnívá, že dvou až tříprocentní zdražování bude trvat následujících pět let.
Není pak divu, že kvůli vlivu inflace začínají Češi zvažovat jiné rozložení svých úspor, z nichž 1,84 bilionu se bez jakéhokoli zaznamenatelného výnosu povaluje na běžných a kontokorentních účtech. Podle dat ČNB je průměrná úroková sazba na běžných účtech 0,05 procenta.
Na spořicích pak 0,16 procenta, i když menší banky nabízejí až pětinásobně víc. Stále více lidí se proto začíná přiklánět k různým variantám investic, které by je měly před inflací ochránit lépe, než běžné spořicí produkty.
„Téměř polovina dotázaných plánuje změnu způsobu uložení finančních prostředků,“ popisuje výsledky průzkumu ředitelka komunikace a marketingu Banky Creditas Lucie Brunclíková.
„Pro většinu lidí s úsporami v řádu stovek tisíc korun byl dlouho základem spořicí účet, který má sedm lidí z deseti, doplněný o investici prostřednictvím fondu (dva z deseti). Současný vývoj logicky směřuje k tomu, že se preference mění. Obavy z inflace a potřeba upravit své úspory jsou silnější u lidí s vyšším příjmem a vyšší hodnotou úspor,“ dodává.
Na dotaz, jaké nové nástroje na udržení hodnoty svých peněz chtějí lidé začít využívat, odpověděla téměř čtvrtina, že přesunou část financí do majetku, například nemovitostí. Zhruba 17 procent překvapivě plánuje založit si spořicí účet.
Přes 13 procent lidí chce nově investovat do podílových fondů a skoro 12 procent chce investovat přímo do akcií, či jiných cenných papírů. Každý desátý zvažuje investici do dluhopisů, ať už státních nebo korporátních.
Obecně platí, že častěji investují muži, než ženy, a že tento rozdíl se ještě zvyšuje. Peníze ve fondech deklaruje aktuálně každý čtvrtý muž a jen každá šestá žena, v přímých investicích typu akcií pak 15 procent mužů a jen čtyři procenta žen.
Nově chce do fondů investovat 15 procent mužů a deset procent žen, přímé investice bez fondů také plánuje 15 procent mužů, ale jen šest procent žen. „Tyto trendy odpovídají tomu, co vidíme i v naší bance u středně a vysokopříjmových klientů. Je to přesun velkého množství peněz do fondů, zejména těch zaměřených na nemovitosti. Pro kvalifikované (korporátní) investory je hodně atraktivní například konzervativní sektor energetiky,“ dodává Brunclíková.
